Změna souvisejících zákonů – vodní zákon, liniový zákon, POZE, ZOZE

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

Bylo zpřesněno, že povolení k nakládání s vodami podle § 8 není vyžadováno u

• čerpání a řízeného odvádění podzemních vod do kanalizace při provádění stavby,

• vsakování srážkových vod a

• akumulaci srážkové vody a jejímu následnému využití nebo řízenému odvádění do kanalizace.

Explicitně se rovněž uvádí, že o nakládání s vodami se nejedná, je-li srážková voda nebo odpadní voda odváděna do kanalizace k tomu určené (§ 8 odst. 5).

U ČOV do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel (EO) se nakládání s vodami povoluje v rámci řízení o povolení stavby podle stavebního zákona a dále se pro tyto stavby snižuje i další administrativní zátěž napříč povinnostmi, které vyplývají z vodního zákona.

Souhlas vodoprávního úřadu k povolovaným stavbám (u kterých není třeba povolení k nakládání s vodami, ale mohou ovlivnit vodní poměry) bude nově podkladovým vyjádřením pro rozhodnutí o záměru (§ 17 odst. 4), tím není dotčena potřeba výjimky vodoprávního úřadu podle § 23a odst. 8, pokud by taková stavba měla za následek zhoršení stavu vody nebo jejího ekologického potenciálu. Obdobně toto platí i u závazného stanoviska, které se mění na vyjádření (§ 104 odst. 4).

Závazné stanovisko k nakládání s vodami se vydává jako podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu o povolení podle § 8 nebo § 16 nebo o výjimce podle § 23a odst. 8 vodního zákona v rámci rozhodnutí o záměru podle stavebního zákona, a to jen u staveb pro energetickou bezpečnost související s jadernou elektrárnou či u staveb plavebního stupně Děčín včetně vodní elektrárny (viz § 2d odst. 21 zákona č. 416/2009 Sb.). Příslušný k souhlasu, vyjádření i ZS pro stavby energetické bezpečnosti či plavebních stupňů bude vždy krajský úřad (§ 107).

U těchto staveb tak nepůjde o samostatné řízení podle vodního zákona. Rozhodování o povolení nakládání s vodami bude součástí povolení záměru pro stavby pro energetickou bezpečnost, které jsou jadernými zařízeními + pro Plavební stupeň Děčín. Pro tyto stavby tak dochází k integraci vodoprávního řízení do povolovacího řízení dle stavebního zákona, na rozdíl od ostatních staveb, kde toto Ministerstvo zemědělství odmítlo.

Končí také znevýhodnění vodních elektráren, u kterých také bude uplatněna domněnka převažujícího veřejného zájmu (§ 23b).

V praxi tak nepůjde zamítnout výstavbu pouze kvůli existenci jiného veřejného zájmu.

V rámci novely také byl v Poslanecké sněmovně přijat pozměňovací návrh ke kontinuálnímu sledování znečištění odpadních vod (§ 38a). Nebude třeba kontinuálního sledování, pokud zařízení podle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci buď disponuje záchytnou nádrží s kapacitou alespoň 6 hodin produkce těchto vod nebo má zajištěna jiná technická a organizační opatření, která umožňují indikaci vzniku havárie. Tato opatření budou definována vyhláškou a budou posuzována v řízení o povolení k vypouštění odpadních vod. Zároveň se v povolení vydávanému k nakládání s vodami musí přihlédnout i k době nezbytné pro realizaci těchto opatření.

Provozovatel zařízení také bude muset poskytnout data kontrolním orgánům pod hrozbou pokuty, pokud budou mít podezření na možný vznik havárie. Došlo také k doplnění odložení účinnosti sledování vod na 1. 7. 2027, což kvůli delšímu projednávání novely stavebního zákona bude muset být překlenuto metodických výkladem MŽP.

Úprava odkládá povinnost kontinuálního sledování znečištění odpadních vod a poskytuje provozovatelům i vodoprávním úřadům více času na přípravu (navíc dosud neexistuje ani prováděcí předpis). Současně zachovává možnost výjimek pro bezpečné provozy, které mají zavedené mechanismy pro sledování a řešení případných havárií.

V aktivní zóně záplavového území (§ 67) nově budou moci být prováděny i stavby zelené infrastruktury, stavební úpravy veřejných prostranství, instalaci mobiliáře, který není stavbou, dále stavby drobných a jednoduchých staveb volnočasových aktivit, pokud nebudou oploceny a lze je při povodňovém nebezpeční neprodleně odstranit.

Do § 67 odst. 4 se doplňuje, že v aktivní zóně záplavového území i mimo aktivní zónu lze dále povolit stavbu, pokud bude umístěna na pozemku, který bude chráněn v důsledku povolených protipovodňových opatření. Zároveň ale samotnou realizaci povolené stavby lze učinit až po realizaci těchto protipovodňových opatření. Po 5 letech pak povolení propadá.

V současné době platí, že po realizaci PPO pro určité území je nezbytné, aby bylo toto území nejprve vyňato z AZZÚ. Vymezení AZZÚ má formu opatření obecné povahy a není aktualizováno v reálném čase, nýbrž mnohdy až když se nashromáždí více takových změn. Teprve poté je možné vůbec zahájit povolovací proces pro záměr v daném území. Cílem předloženého návrhu je, aby bylo možné zahájit povolovací proces již po pravomocném povolení PPO. V praxi se tedy tímto urychlí povolovací proces, kdy ihned po povolení protipovodňových opatření lze přikročit k povolování stavby, a to i bez dalších zbytných administrativních kroků o vynětí území z aktivní zóny apod. Bezpečnost je pak zajištěna tím, že stavba se může realizovat až po realizaci samotných opatření – povolení záměru nemůže být zneužito k zahájení výstavby bez faktické protipovodňové ochrany.

Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní

Za opravný prostředek, který je třeba vyčerpat, aby žaloba proti závaznému stanovisku byla přípustná, se nepovažuje přezkum závazného stanoviska v řízení o odvolání proti rozhodnutí (§ 68).

Rovněž po zpřesnění úpravy incidenčního přezkumu nadále platí, že žalobou podanou po uplynutí roční lhůty není možné domáhat se zrušení opatření obecné povahy, ale jen přezkumu jeho zákonnosti (§ 101b), avšak došlo rovněž ke zpřesnění toho, jak má soud o takové žalobě rozhodnout, pokud návrh shledá důvodným (§ 101d).

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

V položce 18 se poznámkou č. 6 zmenšuje sazba poplatku za změnu dokončené stavby na polovinu poplatku za vydání samotného povolení. Zároveň se doplňuje osvobození od poplatku, pokud stavební úřad nerozhodne o povolení záměru či kolaudaci v daných lhůtách.

Dále se upřesňuje, že poplatek za stanovení ochranného pásma se vybírá i při jeho stanovení prostřednictvím OOP.

Zákon č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění

K vyvlastnění jsou nově příslušné jen úřady rozvoje území krajů a ÚRÚ ČR, přičemž ÚRÚ ČR řeší vyvlastnění vyhrazených staveb, záměrů podle horního zákona nebo zákona o zajišťování obrany ČR.

Došlo k odstranění možnosti vedení řízení úřadem na úrovni územního pracoviště (dříve ORP). V současné době při vedení z úrovně ORP existovala v některých případech nekompetentnost a někdy dokonce i neznalost vyvlastňovacího procesu, což je způsobeno především jejich málo častým výskytem na této úrovni. To vede ke zbytečnému prodlužování přípravy zejména větších liniových staveb technické infrastruktury, u nichž je s ohledem na velký počet dotčených nemovitostí vyvlastnění poměrně časté.

Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů

Do § 2 se doplňuje, že dodavatelem je také osoba provozující zařízení pro ukládání elektřiny, která podle § 12 také může nabýt elektřinu bez daně.

Posouvá se osvobození od daně u elektřiny z FVE z 50 na 100 kW instalovaného výkonu (§ 8). Osoba provozující takovou FVE také může dostat od dodavatele elektřinu, aniž by měla licenci (§ 16), a nemusí vést ani evidenci (§ 18).

Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury

Do staveb pro energetickou bezpečnost (§ 1 odst. 5) se nově doplňují i stavby skladu a úložiště radioaktivního odpadu a také spalovny nebezpečného odpadu, které ale musí umožňovat nakládání s odpadem vzniklým ve spojitosti s výstavbou či provozem nebo údržbou energetické infrastruktury.

SEČR vítá doplnění úložišť i spaloven nebezpečného odpadu. V praxi ale není jasné, jak dodatečné podmínky u těchto spaloven budou moci býti ověřeny a plněny.

Do strategických investičních staveb (§1 odst. 13 a 14) se zařazují stavby zdravotnické infrastruktury – zdravotnické zařízené zřízené státem, krajem nebo veřejnou vysokou školou. Těmi mohou být fakultní nemocnice (včetně nového areálu, podstatného rozšíření či komplexní obnovy) nebo poskytovatel vysoce specializované péče, u nějž investiční náklady přesahují 1 mld. Kč.

Upřesňuje se, že písemnosti se doručují jednotlivě i případnému vyvlastňovanému (§ 2). Fikce doručení do ciziny se v souladu s novou úpravou stavebního zákona zkracuje ze 30 na 15 dní. U podzemních staveb, které funkčně ani nijak jinak nemohou mít vliv na využití pozemku, se doručuje vždy veřejnou vyhláškou. Podle § 3 odst. 4 u těchto podzemních staveb zároveň není nutné splnění podmínek přípustnosti vyvlastnění (snaha o dohodu a doručení návrhu smlouvy).

U těchto podzemních staveb může být využito zjednodušených postupů, jelikož v praxi nedochází k dotčení práv případných účastníků.

Nově se elektroenergetické vedení 400 kV bude muset umisťovat nad zem jen, pokud půjde o přenosovou soustavu a nenavrhne-li stavebník jinak (§ 2b).

V některých specifických případech (např. u jaderné elektrárny) totiž původní předpoklad nelze vždy dodržet.

Dotčené orgány se budou muset ke stavbám pro energetickou bezpečnost vyjádřit vždy do 20 dní, přičemž tuto lhůtu nelze prodloužit, a to i tehdy, pokud půjde o mezistátní posuzování podle zákona o EIA (§ 2d odst. 4). Tyto stavby zároveň mají výjimku z pravidla, že rozhodnutí podle stavebního zákona, proti kterému se nelze odvolat, nabývá právní moci dnem doručení stavebníkovi (§ 2d odst. 19; § 311 odst. SZ) a bude tak doručováno veřejnou vyhláškou.

Důvodem pro tuto výjimku je, že tyto stavby nepodléhají odvolání. Právní moc by tak v případě spojeného řízení o vyvlastnění a povolení záměru v souladu s § 4d nastala ještě před doručením účastníkům řízením (i o jejich vyvlastnění), což by bylo v kombinaci s pravidly mezitímního rozhodnutí v rozporu s ochranou práv účastníků.

Dále se na jaderná zařízení, která jsou stavbami pro energetickou bezpečnost, nevztahuje omezení maximální doby předčasného užívání nebo zkušebního provozu podle stavebního zákona (§ 2d odst. 20; § 238 odst. SZ). U těchto staveb také, jak již bylo výše zmíněno, vydává k povolení podle stavebního zákona, v jehož rámci stavební úřad vydá i povolení podle vodního zákona, krajský úřad jako orgán ochrany vod své závazné stanovisko (§ 2d odst. 21). Zároveň může toto ZS s ohledem na průběh řízení o záměru podle SZ změnit či nahradit novým, a to i bez změny podmínek či nových skutečností podle § 3 SZ.

Do zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury se také doplnila možnost uskutečnění přípravných prací (§ 2e) pro realizaci jaderné stavby nebo plynové elektrárny nad 100 MW, které jsou stavbami pro energetickou bezpečnost. Přípravnými pracemi kromě jiného může být i výstavba pomocných objektů či dopravní a technické infrastruktury včetně úpravy staveb stávajících. Tyto práce ale zároveň zůstávají možným předmětem posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), pokud tak stanoví zjišťovací řízení. Zjišťovacího řízení (případně EIA) lze na základě žádosti oznamovatele provést samostatně, v takovém případě se stejně vede i samotné povolení stavby podle všech nutných předpisů. Tato povolení a posuzování přípravných staveb nevstupují v rámci EIA do posuzování samotné stavby pro energetickou bezpečnost.

Díky tomuto procesnímu oddělení lze zabránit případným nezamýšleným důsledkům průtahů přípravných prací a vypršení stanovisek pro samotnou stavbu pro energetickou bezpečnost. Zároveň ale zůstává posouzení všech dopadů i jednotlivá dílčí povolení, pokud jsou vyžadována.

Průzkumné práce podle § 2f s pravomocí vstupovat na cizí pozemky nově zahrnují i vyhledávání vhodné lokality pro umístění dané infrastruktury či strategické investiční stavby.

Strategická investiční stavba může být v ÚPD vymezena jako veřejně prospěšná stavba (§ 2n) s možným využitím institutu vyvlastnění podle § 170 SZ.

U energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací se doplňuje úprava, podle které se případná žaloba na odstranění této stavby přeruší, pokud již běží vyvlastňovací řízení pro danou stavbu, která je předmětem žaloby (§ 3f).

Platí tedy přednost vyvlastňovacího řízení, aby bylo zabráněno odstranění stavby infrastruktury a poté rozhodnuto o vyvlastnění, čímž by byla investice znehodnocena.

Institut mezitímního rozhodnutí (§ 4a) u vyvlastnění se rozšiřuje na všechny vyhrazené stavby (Příloha č. 3 SZ). Stavby energetické infrastruktury, těžební infrastruktury nebo infrastruktury pro ukládání CO₂ podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury byly také doplněny do výčtu v § 4a. Původně byly až v § 4b, kde se neuplatnila nepřípustnost odvolání proti mezitímnímu rozhodnutí (s výjimkou pro stavby pro energetickou bezpečnost, přenosovou přepravu, distribuci 110 kV a plyn 4 až 85 barů). Nyní tedy odvolání bude nepřípustné, a to plošně.

Toto může zrychlit vyvlastnění u většího okruhu vyvlastňovaných staveb. Zároveň ale bude zachována potřeba samotného právního titulu na vyvlastnění dle energetického zákona a řádné řízení. Výhodou je, že může být o přesné výši náhrady rozhodnuto až po samotném vyvlastnění a nebude tak docházet k dalším odvoláním a prodlužování řízení. Vzhledem k tomu, že institut mezitímního rozhodnutí nepřinesl v praxi žádné zásadní problémy, je žádoucí jej, obdobně jako u jiných infrastruktur, rozšířit na všechny záměry energetiky, které jsou zákonem č. 416/2009 Sb. pokryty.

Společné povolení a vydání mezitímního rozhodnutí o vyvlastnění lze podle § 4d nově vést pro veškerou energetickou infrastrukturu, nikoliv jen vybranou. Do § 4d se doplňuje, že i stavby infrastruktury elektronických komunikací mohou jako stavby energetické infrastruktury požádat o spojení řízení o povolení záměru a vyvlastňovacího řízení.

Do přílohy č. 1 se doplňují zásadní přenosová vedení 400 kV (Slavětice – Prosenice, Čechy Střed – Malešice), potenciální nové jaderné zdroje SMR (Tušimice, Dětmarovice) a nové plynové zdroje (Počerady, Mělník, Prunéřov, Dětmarovice, Ledvice).

V příloze č. 3 se upravuje rozsah využití strategických podnikatelských parků.

U parku Komořany a parku Severní lom se doplňuje širší rozsah pro využití. Např. pro elektromobilitu, výrobou technologií pro OZE, zpracování odpadu, výrobou polovodičů, vodíku, robotickou výrobou či datovými centry apod.

U parku Prunéřov pak nově i zpracování lithia.

Nově se doplňují parky Hrabák, Ústí nad Labem – Předlice a Svitavy, vždy opět se širokým zmocněním jako u Komořan.

Posledním doplněným parkem je Olomouc – Hněvotín, kde se předpokládá využití pro vědu a výzkum, vysoké školství či průmysl vyspělých technologií.

Vypouští se naopak lokalita Nymburk.

Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie

Upravuje se mechanismus poplatku za výrobu elektřiny ve větrné elektrárně (§ 22d odst. 5 a 6) tak, že se poplatek snižuje o výši plnění dohodnutého v rámci plánovací smlouvy či v rámci jiné dohody.

V § 26e se upřesňuje naplňování požadavků definice účinné soustavy zásobování tepelnou energií.

Cílem úpravy § 27be je umožnit, aby při uvedení výrobny biometanu do provozu bylo možné navýšit její energetický výkon až o 20 % oproti hodnotě stanovené v rozhodnutí, a aby i takto navýšený výkon byl způsobilý k provozní podpoře. Stávající právní úprava připouští pouze opačnou situaci, tedy snížení energetického výkonu výrobny o nejvýše 20 % při jejím uvedení do provozu. U nových technologií výroby biometanu je často obtížné přesně předem určit energetický výkon výrobny.

V rámci § 29 se stanovuje, že ministerstvo hospodářství poskytuje dotace operátorovi trhu na úhradu nákladů na podporu měsíčně, a ne čtvrtletně. Částka navíc musí být jasně stanovena podílem skutečně vynaložených nákladů loňského měsíce vůči loňského roku.

Úprava by měla vést ke snížení nákladů na financování podporovaných zdrojů energie z důvodu nesouladu výběru peněžních prostředků a jejich výplaty.

Upravuje se také postupné zvyšování minimálního množství pokročilého biometanu a obnovitelných paliv nebiologického původu (§ 47d) tak, aby bylo zajištěné splnění 5,5 % v roce 2030, ale náběh byl v předcházejících letech pomalejší o ¼ až ½ procentního bodu v daném roce.

Návrh zachovává směr transpozice RED III, ale upravuje časové rozložení tak, aby podle ministerstva hospodářství odpovídalo reálné dostupnosti pokročilých paliv, RFNBO, související infrastruktury a ekonomické absorpční schopnosti trhu. Na druhou stranu z pohledu producentů těchto paliv jde o negativní úpravu.

Návrat na úvodní článek