Stavební zákon – stavební právo hmotné

Požadavky na výstavbu

U požadavků na výstavbu se v § 137 nově hledí také na technickou, funkční a ekonomickou proveditelnost a nepřiměřené použití. Pokud lze požadavky splnit více způsoby, stavebník si je může zvolit. Lze zvolit i mírnější požadavky podle práva EU, pokud existují.

Vybrané požadavky na výstavbu podle odst. 4 (zejména požadavky na parkování, odstupy, denní osvětlení, zastínění, izolační vlastnosti, úsporu energie, přístupnost, schodiště, výtahy, plochy, výšky, šířky, dále požadavky na ochranu zdraví, ochranu životního prostředí, bezpečnost a přístupnost při užívání, provozu a údržbě, úspory energie a udržitelné využívání přírodních zdrojů) se pak nemusí uplatnit ani tehdy, pokud by ekonomické uplatnění bylo „zjevně ekonomicky nepřiměřené vůči přínosům“ s výjimkou zcela nových trvalých staveb, kde požadavky platí. Odůvodnění pak musí být obsahem dokumentace podle § 158.

Jak bylo napsáno výše, část požadavků lze také splnit podle § 131 odst. 3 písm. f) poskytnutím příspěvku na společné řešení těchto požadavků.

U pražských stavebních předpisů se předkladatelé inspirovali nejen u např. zastavitelného území, ale také u přednostního sdružování staveb a zařízení ve veřejném prostranství, pokud tomu nebrání technické, funkční či ekonomické důvody (§ 141).

Zde je potřeba upozornit, že mezi důvody bránící sdružování staveb a zařízení by např. u technické infrastruktury měly být zohledněny také důvody bezpečnostní či právní.

Požadavky na umisťování staveb

U fotovoltaických elektráren, které se nezapočítávají do plochy k zastavění a plochy minimálního podílu zeleně se v § 144a upřesňuje, že u zachování zeleně je také nutné zajistit její podmínky pro její základní ekosystémové funkce. Regulační plán nemůže FVE na stávajících stavbách vyloučit bezdůvodně, ale pouze při jiném převažujícím veřejném zájmu. Nově pak v obecně rovině nejsou stavby FVE mimo kulturní a národní kulturní památky v rozporu s charakterem území ani se zájmy státní památkové péče. Možnost stanovení podmínek pro její vhodné umístění nebo vzhled tím není dotčena.

Konec rozporu s charakterem území a památkovou péči by měl v praxi odstranit případy, kdy není realizace FVE umožněna v žádném případě a pouze z principu.

Vítáme také nemožnost regulačního plánu zamezit FVE na stávajících budovách (střechách) bezdůvodně, i zde lze stanovit zmírňující opatření.

Dnes existuje řada nástrojů, jak charakter území příliš neměnit, FVE na střechách např. v památkových zónách může mít jinou podobu, velikost i barvu, čímž nenarušují např. výhledy z památek. V praxi se totiž tato regulace v některých případech využívala i k tomu, aby bylo zabráněno pořízení FVE mimo památkovou zónu, jelikož z památky bylo možné si FVE na střeše všimnout.

Doplňuje se pohoda bydlení v § 144c jako institut chránící obyvatele před nepříznivými vlivy a nepřiměřenými zásahy. Zároveň se deklaruje, že běžná zástavba, či imise jí odpovídající či architektonické ztvárnění jsou v souladu s tímto principem.

Předkladatelé toto doplňují jako reakci na rozsudky soudů, které pohodu bydlení uznávají jako právo těch, kteří bydlí. Z tohoto pohledu jde tak o legislativní uchopení problému. Zároveň ale jde o nový požadavek na stavebníky a rozšiřuje se okruh námitek, které lze proti realizaci záměru použít, a to zejména s ohledem na období výstavby, přičemž však jejich rozsah úpravou zároveň racionalizují.

Podle nového § 144d pak nově budované stavby musí přijmout stav území v době výstavby a tyto stavby nesmí být samy o sobě důvodem pro omezení, změnu nebo dodatečné zpřísnění podmínek provozu stávající stavby nebo zařízení.

Úprava vznikla na základě snahy o zabránění vytlačování zemědělských staveb z území, které se staly pro novou zástavbu nežádoucí. Ustanovení je ale obecné a míří tak i na situace, kdy nová výstavba vzniklá např. u dřívější dopravní infrastruktury vyžaduje omezení či dodatečné úpravy původní stavby např. kvůli hluku původní infrastruktury. Zároveň to může platit i v záplavových oblastech a stávajících zařízení SEVESO, které mají protipovodňové plány, a jejichž provoz by se mohl novou výstavbou výrazně znesnadnit. Reálné využití a faktické nerovné omezení postavení nové výstavby ale ukáže až čas a případné rozsudky.

Technické požadavky na stavby

Stavby nesmí znemožnit prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy namísto původního zákazu zhoršení prostupnosti (§ 148 odst. 2). Zároveň se sem přesouvají požadavky na předcházení a kompenzování zvláště chráněných rostlin a živočichů ze zákona o ochraně přírody a krajiny.

Přesun je náhradou za to, že v zákoně o ochraně přírody a krajiny se nově nechrání jednotlivci u kategorie II, chránit se má tak jen celé společenství právě obecnými požadavky.

Jsme rádi, že nově bude stavebník muset zajistit jen neznemožnění průchodu území. Jelikož u liniových staveb v principu zákonitě dochází k mírnému znesnadnění prostupnosti.

U požadavků na hygienické limity se nově musí při příliš vysoké nákladnosti na jejich splnění pouze rozumně dosažitelné míry hluku či hluku okolního prostředí, k navýšení hluku o méně než o 2 dB se nepřihlíží (§ 148 odst. 3).

V praxi bude doložení rozumně dosažitelné míry hluku velmi obtížné. takže jde spíše o teoretickou výjimku. Povolení zvýšení hluku o méně než 2 dB ale může být v praxi využíváno, uvidíme, jak nárůst o 2 dB obstojí.

Požadavky na úspory energie se nově provádějí i s ohledem na technickou, funkční a ekonomickou proveditelnost (§ 150).

Princip podmíněné proveditelnosti je nutný pro řádnou implementaci požadavků evropského práva a zamezení neadekvátnímu, nežádoucímu a nezamýšlenému zvýšení nákladů.

Jelikož všechna krajská města mohou nově vydávat své vlastní městské stavební předpisy, doplnilo se nově určité omezení tak, aby případné návrhy na požadavky na vymezování pozemků a umisťování staveb technické infrastruktury byly projednány s dotčenými vlastníky technické infrastruktury, kteří jsou subjekty kritické infrastruktury (§ 152). Technické normy v předpisech pak budou muset být pouze ty, které jsou určeny podle stavebního zákona (§ 152a).

Toto opatření by mohlo zamezit největším přešlapům v případných návrzích, které nejsou reálně splnitelné. V praxi totiž dochází ke stanovování požadavků v městských předpisech bez konzultace s točenými subjekty a někdy chybně. Např. u pražských stavebních předpisů nebylo možné splnění některých protipovodňových požadavků nebo sdružování některých sítí kvůli postupu Evropské komise. Případné rozdílné požadavky u technické infrastruktury v každém krajském městě mohou kromě zdražení výstavby také výrazně znesnadnit provoz a omezit potřebnou flexibilitu při případných haváriích.

Zároveň oproti původnímu návrhu bylo vypuštěno slovo „technické“ požadavky na výstavbu z § 152a. V českých technických normách totiž nejsou uvedeny pouze technické požadavky na stavby ale i na jejich umisťování nebo prostorové uspořádání.

Činnosti ve výstavbě

Nově lze svépomocí (§ 159) provádět i stavby výměny nebo navýšení kapacity sítí technické infrastruktury. Odstraňovat svépomocí lze pak s výjimkou podzemních staveb podle odstavci 1 písm. b) přílohy č. 2 (podzemní stavby do 320 m²), staveb OZE a vodních děl úplně všechny drobné a jednoduché stavby.

Povinnosti osob při přípravě, provádění, užívání a odstraňování staveb, zařízení a terénních úprav

Dokumentace pro provádění stavby už nebude nezbytná u rodinných domů (§ 160). Doplňuje se do § 160 odst. 2, že dokumentaci je nutné předložit v rozsahu nezbytném pro daný průběh či etapu výstavby. Zároveň každá taková změna dokumentace pro provádění vyžaduje souhlas požárního dozoru, pokud má změna vliv na požární bezpečnost stavby.

Doplnění tak v kombinaci s možností etapizace znamená, že je nutné zajistit dokumentaci pro provádění stavby (pro další etapu stavby)) až před zahájením této etapy. Není nezbytné, aby v případě, kdy některé stavby souboru staveb nebo některé objekty, které budou realizovány např. u některých vyhrazených až za několik let od první etapy, byly v podrobnosti prováděcí dokumentace zpracovány již při zahájení stavby. Akceptování návrhu umožní rychlejší zahájení realizace stavby a rovněž umožní v průběhu výstavby pružněji reagovat (v rozsahu vydaného povolení a ověřené projektové dokumentace) v prováděcí dokumentaci na změny. Úpravou není znemožněno zpracování jedné konečné dokumentace pro provádění stavby.

V § 162 se doplňuje explicitní deklarace, že projektant odpovídá za soulad jím zpracované projektové dokumentace, ÚPD a územní studie s právními předpisy.

Úprava by měla přispět k jasnému vymezení již stávající zodpovědnosti.

Upřesňuje se, že podle § 167 má vlastník stavby povinnost uchovávat nejen projektovou dokumentaci, ale jakoukoli dokumentaci pro povolení stavby, tj. i dokumentaci podle § 156 odst. 2. Požadavek uchování dokumentace skutečného provedení stavby včetně geodetické části se vypouští, jelikož tato dokumentace již není zákonem vyžadována.

U některých staveb sítí technické infrastruktury se navíc v případě odchylky od dokumentace pro povolení stavby nebo provádění stavby tato odchylka zpravidla nepromítá do dokumentace skutečného provedení stavby, ale v jiné dokumentaci. Zároveň nelze přehlédnout novou povinnost zpracovávat dokumentaci o zaměření prostorové polohy, rozměru a tvaru dokončené stavby nebo technologického zařízení stavby v § 4b zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, jako podkladu pro zápis údajů o technické infrastruktuře do DTM. Tato pro potřeby zápisu fakticky nahrazuje dokumentaci skutečného provedení.

Do § 167 se také doplňuje ekonomické hledisko pro povinnosti vlastníka u instalace řídícího systému pro vytápění a chlazení.

Zároveň se v druhém odstavci deklaruje, že povinnost splnění požadavků EPBD u dobíjecích bodů se jeden stejnosměrný dobíjecí bod s výkonem 50 až 150 kW považuje za deset běžných dobíjecích bodů a jeden ultrarychlý stejnosměrný dobíjecí bod s výkonem nad 150 kW za dvacet běžných dobíjecích bodů.

To je v souladu s metodikou EK a má za cíl motivovat k výbavě rychlejších dobíjecích bodů, kdy měřítkem už nebude pouhá kvantita, ale také kvalita. Umožňuje rovněž povinným subjektům lépe zohlednit náklady na instalaci dobíjecí infrastruktury.

Návrat na původní článek