Změna souvisejících zákonů – požární ochrana, památková péče, horní zákon, ZOPK, ZPF

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev

Zřizuje se namísto Ministerstva průmyslu a obchodu nové Ministerstvo hospodářství.

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně

V rámci požární ochrany kromě změny závazného stanoviska u kategorie staveb II na vyjádření se např. upravuje, že technické podmínky požární ochrany budou stanoveny nařízením vlády oproti vyhlášce dnes (§ 26a).

Schvalováním nařízení vládou by tak v praxi mělo být zajištěno, že na finální podobě podmínek požární ochrany se podílejí všechny resorty.

Podle § 40 je ke zpracování požárně bezpečnostního řešení pro stavbu kategorie I oprávněn také autorizovaný inženýr pro obor pozemní stavby se specializací na problematiku požární bezpečnosti.

Žádoucím způsobem se rozšiřuje okruh oprávněných osob pro zpracování požárně bezpečnostního řešení. Posilují se kapacity u nejméně rizikových staveb.

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči

Pokud vlastník nesouhlasí s prohlášením své stavby za kulturní památku, musí Ministerstvo kultury na tomto prokázat převažující veřejný zájem nad zájmy vlastníka (§ 3).

Plány ochrany musí nově také zohlednit ochranu potřeb života, bydlení i rozvoje daného chráněného území (§ 6a), jelikož vychází ze stejně upravených principů ochrany v § 1.

Závazné stanovisko úřadu a povinné odborné vyjádření Národního památkového ústavu (NPÚ) pro úpravy kulturní památky a národní kulturní památky zůstávají zachovány. Závazné stanovisko u národní kulturní památky stále vydává krajský úřad, u kulturní památky zůstává na ORP.

ORP pak u namísto závazného stanoviska u běžných nemovitostí (které nejsou kulturní památkou) v památkové rezervaci nebo zóně vydává vyjádření dle § 14 odst. 2 (§ 29). V rámci památkové péče pak dochází k integraci závazného stanoviska podle § 14 pro záměr v ochranném pásmu. V případech běžných nemovitostí v památkové rezervaci nebo zóně nebo u záměru v ochranném pásmu není odborné vyjádření NPÚ povinným podkladem, ale orgán památkové páče si jej může vyžádat.

Při projednávání v Poslanecké sněmovně se objevila řada návrhů k omezení délky archeologického průzkumu (§ 22). Nakonec byla schválena varianta, kdy archeologický průzkum na nemovitosti může být bez souhlasu vlastníka prováděn nejdéle 8 měsíců. Záchranný archeologický výzkum může probíhat po dobu nezbytně nutnou, ale náklady má stavebník hradit nejvýše po dobu 4 měsíců, pokud se nedohodnou strany jinak.

Zákon č. 44/1988 Sb., horní zákon

Nově je definovaným veřejným zájmem i naplňování surovinové politiky a zajištění surovinové bezpečnosti a soběstačnosti (§ 14d).

Vypouští se vyznačení hranic chráněného ložiskového území z ÚPD (§ 17). Mění se úprava vyznačení hranic dobývacího prostoru v ÚPD podle § 26. U hlubinné těžby může být po dohodě s Ministerstvem hospodářství vyznačena hranice pouze v rozsahu nezbytném pro hospodárné vydobytí výhradního ložiska. Rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru je pro ÚPD závazné.

V § 28a a 28b dochází ke změně kompetencí v rámci povolování záměrů podle horního zákona, kdy i stanovení dobývacího prostoru pro dobývání kritických nerostů bude na obvodním báňském úřadu. Upřesňují se procesní postupy. Zavádí se omezení dotčených orgánů vyjadřovat se nad rámec hájeného veřejného zájmu a povinnost volit nejmírnější možní požadavky na ochranu tohoto zájmu po vzoru stavebního zákona a zpřesňují se další instituty jako společné jednání apod. zhusta přejaté ze stavebního zákona.

Do § 28c se nově doplňuje možnost uzavření plánovací smlouvy pro stanovení podmínek ke stanovení dobývacího prostoru. Obsahem kromě jiného může být i vzájemná součinnost při průzkumu, otvírce, přípravě a dobývaní. Přičemž platí, že obvodní báňský úřad v řízení o stanovení, změně nebo zrušení dobývacího prostoru nepřihlíží k námitkám účastníka řízení, které jsou v rozporu s uzavřenou plánovací smlouvou, kterou účastník uzavřel.

V § 28d se znemožňuje v odvolacím řízení uznat námitky v rozporu s předchozím souhlasem účastníka či pokud je mohl uplatnit dříve.

Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní správě

Analogicky k hornímu zákonu upravuje kompetence a postupy pro povolení dobývání kritických nerostů, projednání žádosti o povolení, možnosti uzavření plánovací smlouvy a postupy v odvolacím řízení.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Upravuje definice některých základních pojmů zákona (§ 3).

Podrobnosti ochrany významných krajinných prvků či systému ekologické stability stanovuje jako dosud vyhláškou Ministerstvo životního prostředí, nově ale po dohodě s ÚRÚ ČR (§ 4 odst. 1 a 2).

Ke stanovení dobývacího prostoru, povolení dobývání apod. není potřeba již souhlas, ale vyjádření orgánu ochrany přírody (§ 4 odst. 6).

Došlo ke zpřesnění povinností fyzických a právnických osob při obecné ochraně rostlin a živočichů. Zároveň byla novela využita i k transpozici evropského práva a doplněny úpravy podpory opylovačů (§ 5c) a to vč. přísnějších požadavků u staveb ve vlastnictví státu, územního samosprávného celku nebo jimi zřizovaných anebo zakládaných právnických osob.

Prodlužuje se na 30 dní lhůta, která musí uplynout od oznámení odstraňování dřevin v ochranném pásmu energetických sítí, ve které je může orgán ochrany přírody pozastavit, omezit nebo zakázat (§ 8).

V rámci § 26 je umožněno vjíždět s vozidly mimo vyhrazená místa také pro správce sítí energetické infrastruktury i provozovatele vodovodů a kanalizací při plnění jejich úkolů.

Pozměňovacím návrhem se doplnil § 44b a povinnosti provozovatele při provozu motorového vozidla ve zvláště chráněním území.

Úprava doplňuje povinnost provozovatele motor vozidla zajistit, aby při jeho užití ve zvláště chráněném území byly dodržovány zákazy vjezdu a setrvávání vozidel nebo aby nedošlo k vjezdu nebo setrvání vozidla bez souhlasu orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadován. Může komplikovat zásah v územích při poruchách a haváriích, jelikož nelze předem stanovit okruh oprávněných řidičů.

Zpřesňuje se ochrana památných stromů (§ 46).

Výraznou úpravou prošly kategorie zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (§ 48) a jejich rozdělení do tři stupňů ochrany, kdy druhová ochrana jednotlivců je uplatněna u rostlin a živočichů kategorie I a II, v případě kategorie III se uplatňuje ochrana místních populací nebo biotopů. Pro každou z kategorií jsou odstupňovaně stanoveny podmínky ochrany. V § 56 se upravují podmínky, za kterých lze vydat výjimky ze zákazů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Stavební úřady dle § 77b u činností souvisejících se stavbou s výjimkou zvláště chráněných území a ochranných pásem, evropsky významné lokality, ptačí oblasti a vojenského újezdu nově řeší mj.:

a) vydání souhlasu k zásahům potenciálně ohrožujícím významné krajinné prvky podle § 4 odst. 2, pokud není třeba EIA,

b) stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků podle § 5b odst. 1,

c) povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 a uložení náhradní výsadby podle § 9 odst. 1,

d) povolení výjimky ze zákazů stanovených v § 10 odst. 2 pro jeskyně,

e) vydání souhlasu k umisťování a povolování staveb a k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz podle § 12 odst. 2, pokud není třeba EIA,

f) povolení výjimek a souhlasů či zrušení ochrany u památných stromů § 46,

g) povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56; u nejvyšší kategorie I je nutné ZS orgánu ochrany přírody, u kategorie II vyjádření,

h)  vydání souhlasu u zvláště chráněných nerostů podle § 57,

i) vydání souhlasu ke zřizování nebo rušení veřejně přístupných účelových komunikací mimo zastavěné území obcí podle § 63 odst. 1.

Případné souhlasy, s výjimkou toho u účelových komunikací, nejsou vydávány v rámci rozhodnutí SÚ např. o povolení záměru.

AOPK nově podle mimo výše zmíněné chráněné lokality vydává ZS k povolení výjimek u zvláštně chráněných druhů podle § 56 v I. kategorii, v II. kategorii pak vyjádření (§ 78 odst. 6). U staveb pro energetickou bezpečnost s výjimkou OZE je ale vydává přímo MŽP (§ 79 odst. 3).

U výše zmíněných chráněných lokalit pak  vydávají správy národních parků a AOPK společné ZS (namísto stávajícího společného povolení) ke všem činnostem souvisejícím se stavebním záměrem, a to včetně povolení kácení či uložení náhradní výsadby s výjimkou těch, které vydává MŽP (§ 78 odst. 20).

Zpřesněn je § 83a z hlediska obsahu žádostí v věcech ochrany přírody, kdy je doplněno, že obsah jednotlivých částí dokumentací musí být přiměřený tomu, co je předmětem žádosti.

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu

Při posouzení nezbytnosti určení půdy k nezemědělským účelům se nově přihlíží i k ekonomickým a sociálním dopadům. Zákaz vyjímání nad 1 ha půdy I. a II. třídy ochrany pro obchod nebo skladování se ruší do 500 metrů (původně dle komplexního pozměňovacího návrhu měl být až 1 km) od tras dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb nebo vodních cest (§ 4 odst. 4).  U fotovoltaických elektráren byla doplněna úprava, že lze dočasně odejmout půdu I. a II. kategorie (nikoliv však pro umístění FVE), pokud se zde ztíží obhospodařování tím, že došlo k vynětí pro FVE na okolních půdách nižších kategorií.

Končí povinnost vypracovávání alternativ umístění podle původního § 7 odst. 2, který se vypouští.

V praxi bylo velmi složité posoudit alternativní umístění a v některých případech nebylo možné (např. u dobývacího prostoru).

Drobné stavby v zastavitelném území nevyžadují souhlas s vynětím ZPF vůbec (§ 9 odst. 2). Stejně se nevyžaduje souhlas ani u staveb energetické infrastruktury (elektro, plyn, teplo), včetně staveb souvisejících, a to po vzoru staveb elektronických komunikací do výměry 100 m2.

Dochází tak po vzoru elektronických komunikací k administrativnímu zjednodušení a zrychlení povolování, jelikož v praxi kvůli veřejnému zájmu došlo k vynětí vždy. Zároveň se ale uplatňuje obecná ochrana zemědělského půdního fondu a povinnost navrhovat stavby tak, aby došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a zároveň musí být vyhodnoceny důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond.

Došlo i k úpravě § 9 odst. 5, kde byly stanoveny případy, ve kterých není nutné dokládat převažující veřejný zájem na vynětí nad ochranou ZPF. Důvodem je změna zastavěného na zastavitelné území u další možnosti nedokládání, kam vypuštěné případy spadnou z velké části. Koridory infrastruktury pak byly přesunuty do nového § 9 odst. 10, který byl navíc rozšířen i o vymezené plochy těžby.

Dochází k integraci činností na stavební úřad (§ 17 c), který u stavebního záměru mimo národní park jako součást rozhodnutí o povolení záměru zároveň vydává souhlas s

• realizací agrovoltaické elektrárny a baterií podle § 8a,

• realizací rybníků a dalších úprav podle § 8b a

• odnětím zemědělské půdy ZPF podle § 9 odst. 9.

O odvodech za odnětí ze ZPF rozhodují dosavadní orgány ochrany přírody, tedy obce s rozšířenou působností.

Orgány ochrany ZPF nově také mohou vydávat potvrzení pro zápis do katastru nemovitostí (§ 19), že pozemek je zastavěn stavbou dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo stavbou, kterou lze provést bez souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.

To by mělo vyřešit mj. i nedostatky u historických případů, u kterých stavba na území existuje, ale území nebylo formálně vyňato ze ZPF, jelikož toto se začalo systematičtěji provádět až za socialismu.

Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví

Doplňuje se, že podkladem pro zápis údajů podle odstavce 4 písm. a) zákona o zeměměřictví (do digitální technické mapy - DTM) je dokumentace o zaměření prostorové polohy, rozměru a tvaru dokončené stavby nebo technologického zařízení stavby.

Tato dokumentace fakticky nahrazuje dokumentaci skutečného provedení stavby u staveb, jež se evidují v DTM.

Zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon

Mimo oblasti národních parků se u stavebního záměru již ZS orgánu státní správy lesů, ve kterém lze stanovit podmínky v zájmu ochrany lesa, nevydává (§ 14).

V rámci integrace činností stavební úřad u stavebního záměru podle § 48b:

a)      mimo národní parky posuzuje splnění podmínek pro souhlas s povolením záměrů, jimiž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa a pozemky do 30 m od jeho okraje (§ 14 odst. 2),

b)      rozhoduje o odnětí (či omezení využívání) lesních pozemků plnění funkcí lesa (§ 13 odst. 1).

K obojímu nyní budou obce s rozšířenou pravomocí vydávat vyjádření (§ 48).

Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči

Namísto závazného posudku bude Státní veterinární správa vydávat vyjádření.

Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky

V rámci zákona došlo k vytvoření Státní příspěvkové organizace k zajišťování obrany (§ 6a).

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

V rámci integrace činností stavební úřad integruje všechna závazná stanoviska ke stavebním záměrům nejen u vyhrazených staveb (jako DESÚ nyní) do svého rozhodnutí (§ 82b). V praxi jde zejména o hluk či práci s azbestem.

Návrat na úvodní článek