Stavební zákon – informační systémy, soudní přezkum, přílohy 1 a 3

Informační systémy veřejné správy

Portál stavebníka by měl být vybaven novou službou sledování stavu řízení (§ 268). Do evidence elektronických dokumentací (§ 271) se pak vkládají i informační kontejnery podle zákona o správě informací o stavbě (BIM). Zůstává zachován princip, že projektovou dokumentaci pro povolení záměru je nutné vložit do evidence pomocí Portálu stavebníka, vypouští se možnost u staveb, kde dokumentace nemusí být zpracována projektantem, nahrání dokumentace do evidence přes stavební úřad. V rámci přístupu k dokumentaci se upřesňuje, že kromě projektanta a povinných účastníků je možné nahlížení umožnit i jiným osobám, ale pouze po souhlasu stavebníka.

Úprava ale naráží na § 172, podle kterého elektronická podání nemusí být učiněna prostřednictvím Portálu stavebníka, a to včetně nahrání dokumentace. Není tedy jasné, pokud dokumentaci zašle stavebník datovou schránkou, jak se objeví v evidenci podle § 271. Logicky se dá předpokládat, že by ji tam vložil stavební úřad, ale obdobná povinnost SÚ toto učinit u některých staveb se zároveň vypouští a podle důvodové zprávy tak „stavební úřad ani dotčený orgán již tak nebudou mít povinnost vkládat dokumentaci do evidence elektronických dokumentací za žadatele, čímž dojde rovněž k jejich odbřemenění a budou se moci věnovat meritorní agendě“.

Mělo by tak dojít k zachování principu, že všechny dokumentace budou nahrávány jednotně. Důvody pro potřebu zachování tohoto jsou např. zde.

V praxi tak bude docházet k dalšímu využívání Portálu stavebníka ze strany žadatele.

Nehledě na uvedenou otázku vnímá Svaz energetiky ČR jako problematické zejména odsunutí celého dokončení digitalizace stavebního řízení až za horizont současného volebního období, a to pomocí úpravy přechodného období (v rámci § 334b až na rok 2030). Přičemž Portál stavebníka již prokázal funkčnost a zároveň existuje řada návrhů na jeho další rozvoj včetně podrobného informování žadatelů apod. Nutné je ale dále vyvíjet i systém na straně stavebních úřadů, aby byla zajištěna praktická efektivita povolování. Nutné je také umožnit zapojení velkých stavebníků pomocí možnosti napojení jejich vlastních systémů pro správu povolovacích procesů a přístupu přes digitální rozhraní API. Nutné je také vyřešit napojení pro vyjadřování vlastníků dopravní a technické infrastruktury, které se přestalo vyvíjet od zkušebního režimu na podzim 2024.

Výkon činnosti autorizovaných inspektorů

Autorizovaný inspektor (§ 276) může nově kromě posudků pro kolaudace na základě žádosti stavebníka zastoupit i stavební úřad a v tomto zastoupení povolit kolaudaci, zkušební provoz, předčasné užívání stavby, odstranění stavby a ve zrychleném řízení i změnu v užívání stavby. Ve všech rozhodnutích namísto SÚ musí tento SÚ informovat a doručit mu své rozhodnutí. Dále ověřuje pasporty a vyjadřuje se k předčasnému užívání.

Kontrola ve věcech stavebního řádu

Stavební úřad může nově v nezbytných případech uložit opatření na sousedním pozemku i pro provedení či odstranění stavby a související činnosti (§ 297).

Soudní přezkum

V rámci soudního přezkumu musí být návrh na přiznání odkladného účinku být podáno zároveň s žalobou či kasační stížností (§ 308). Při přiznání odkladného účinku či předběžném opatření pak soud musí rozhodnout nejpozději do 90 dní od tohoto přiznání.

Soud nyní také bude muset vždy rozhodnout o všech přípustných bodech žaloby či kasační stížnosti, ale ne o těch nepřípustných (§ 309). U vyhrazených staveb rozhodne soud do 90 dnů. Soud by také neměl rušit rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost, pokud lze podklady či důvody během řízení doplnit. Za určitých okolností může soud rozsudkem napadené rozhodnutí změnit. Soud by také neměl rušit rozhodnutí, pokud tímto dojde k nepoměrně větší újmě než újmě vzniklé navrhovateli zamítnutím návrhu.

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná, zmocňovací ustanovení a přechodné období

Proti povolení vydanému jako první úkon SÚ, které nově obsahuje jen výrok a poučení o opravném prostředku, se nelze odvolat, lze je jen přezkoumat (§ 311). Přezkum lze zahájit nejpozději do 2 měsíců od právní moci, přičemž rozhodnutí je nutné vydat jen nejpozději do 3 měsíců od právní moci. Doplňuje se i možnost ústního jednání vzdáleně či automatizovaných rozhodnutí bez účasti úřední osoby tam, kde nehrozí ohrožení práv dotčených osob či veřejných zájmů. Postoupení spisu není důvodem pro přerušení řízení o žádosti.

Doplňuje se stávající přechodné ustanovení (§ 330), podle kterého u změny dřívějšího územního rozhodnutí o umístění stavby a obdobných institutů může stavebník požádat SÚ, aby rozhodl v rámci v rámci řízení o povolení záměru, jeho části či etapy podle tohoto zákona.

Upravený § 333 umožňuje kromě Prahy, Brna a Ostravy vydávat vlastní stavební předpisy i všem ostatním krajským městům. V nich mohou být stanoveny podrobné požadavky na výstavbu a nově výslovně i na technická zařízení staveb a také na určené normy ve stavebnictví.

Rozšíření městských stavebních předpisů je z pohledu technické infrastruktury vysoce nežádoucí. Odlišné požadavky někdy velmi obtížně splnitelné nejen prodražují výstavbu a provoz sítí technické infrastruktury, což ve výsledku hradí zákazník v regulovaných cenách, ale představují také komplikace při jejich údržbě a možných haváriích. Proto je důležité, aby byly případné požadavky na umisťování TI podle nově doplněného § 152 odst. 4 řádně diskutovány a zamezilo se nežádoucím dopadům.

U použití informačních systémů (§ 334b) se prodlužuje přechodné období až do konce roku 2030. Zároveň mezi požadavky, které se nově v přechodném období neuplatňují, patří například i elektronické nahlížení do spisu.

Tímto se dále odkládá skutečná digitalizace stavebního řízení. Doufejme, že alespoň dojde k obnovení rozvoje Portálu stavebníka, který se ke konci minulého roku zastavil.

Drobné stavby (Příloha č. 1)

Do drobných staveb se kromě zpřesnění nově doplňují například:

• uložení stávajícího nadzemního vedení na hladině nízkého napětí v zastavitelném území pod zem,

• odstranění sítí technické infrastruktury,

• tepelné přípojky do 100 metrů,

• dočasné stavby náhradních tras dopravní a technické infrastruktury na max. 12 měsíců,

• stavby veřejného osvětlení,

• sítě elektronických komunikací do 100 metrů (převzato ze zákona 416/2009 Sb.) či

• jiné dočasné stavby na max. 90 dní.

Dále se některé body rozšiřují a upravují:

• řada drobných staveb na maximální výměru 60 m2,

• opěrné zdi do výšky 1,5 (namísto 1),

• elektrické přípojky nízkého napětí, plynovodní přípojky do 4 barů a vodovodní nebo kanalizační přípojky, to vše do 100 metrů (namísto 25 m) či

• stavební úpravy, pokud není ovlivněna mechanická odolnost a stabilita (namísto nezasahování do nosných konstrukcí), nebo se významně nemění vzhled stavby (namísto jakékoliv změny), a to i v případě kulturní památky při splnění zákonných povinností (namísto zákazu u památek).

Také dochází k přesunutí některých drobných staveb do přílohy z § 214.

Podporujeme upřesnění, že odstranění sítí TI nebo uložení elektrického vedení pod zem je stejně jako výměna TI drobnou stavbou bez nutnosti povolení, po vzoru ostatních sítí i doplnění tepelných přípojek, pro mimořádné události umožnění i dočasných náhradních tras a prodloužení délky drobných sítí TI na 100 metrů. Všechny body napomohou jednodušší a rychlejší realizaci daných staveb.

Vyhrazené stavby (Příloha č. 1)

Do vyhrazených staveb se kromě diskutovaného hromadného bydlení či nemocnic nově doplňují například:

• stavby, které mají sloužit úpravě nerostů v souvislosti s jejich likvidací a zajištěním (původně jen dobývání)

• spalovny nebezpečného odpadu,

• deponie produktů po spalování uhlí nebo jiné deponie certifikovaných výrobků určené pro redeponizaci a kaskádové využití jako zdroje stavebních surovin a kritických či strategických surovin podle aktu o kritických surovinách či

• výrobny polovodičů podle aktu o čipech.

Opět všechna doplnění do vyhrazených staveb mohou napomoci zefektivnění povolování a zajištění kvalifikovaného řízení, jelikož příslušný k němu bude u těchto staveb ÚRÚ ČR.

Doplnění spaloven nebezpečného odpadu do vyhrazených staveb může výrazně napomoci zefektivnění jejich povolování.

Např. větší využití deponií je zásadní pro zlepšení situace s nedostatkem stavebních a kritických materiálů. V ČR se nachází cca 60–90 milionů tun produktů po spalování uhlí (popílek, struska, energosádrovec) nebo chemosádrovec po výrobě nebo zpracování jiných produktů. Ty jsou uloženy na deponiích jako certifikované stavební materiály připravené k využití. Tyto materiály představují významný potenciál nejen jako stavební suroviny, ale rovněž jako zdroj kritických a strategických surovin (CRM/SRM) ve smyslu nařízení EU 2024/1252 o kritických surovinách.

Stát musí pro tato rozšíření zajistit na transformovaném DESÚ dostatek personálních a odborných kapacit. Svaz energetiky ČR upozorňuje, že je to předpokladem úspěšného náběhu novely stavebního zákona.

Návrat na úvodní článek