Stavební zákon – úvodní ustanovení, organizace a výkon veřejné správy

Obecná ustanovení

V rámci obecných ustanovení dochází mj. k jasnější deklaraci toho, že ochrana veřejného zájmu nesmí „vést k nepřiměřenému dotčení jiných veřejných zájmů a k narušení nebo znehodnocení charakteru, potenciálu a hodnot území jako celku“ či znemožnit rozvoj, pokud lze ochranu zajistit podmínkami (oboje § 1a). Obdobně u dotčených orgánů je zdůrazněno, že při uplatňování jejich (závazných) stanovisek a vyjádření nedojde k nepřiměřenému dotčení ostatních práv (§ 2).

Tyto principy platí obecně již nyní, ale zákonodárce si od změn slibuje posílení implementace tohoto přístupu v praxi.

V § 3 je nově stanoveno, že dotčený orgán může změnit své vyjádření či (závazné) stanovisko také bez nutnosti nově zjištěných skutečností či změn podmínek, ale v takovém případě pouze za účelem řešení rozporu, je-li to pro stavebníka příznivější.

Tedy podmínky závazného stanoviska při změně stanoviska bez nových okolností lze pouze zmírnit.

Doplňuje se i úprava stavby hromadného bydlení (§ 5 odst. 7), které je vyhrazenou stavbou (doplněna do př. č. 3 k zákonu) a je také ve veřejném zájmu, jelikož všechny vyhrazené stavby podle § 5 odst. 8 jsou nově ve veřejném zájmu.

Tím vzniká další veřejný zájem, který má právo na ochranu a rozvoj, a se kterým se budou muset koordinovat i ostatní veřejné zájmy v území. Veřejný zájem v energetice lze odvozovat nejen z energetického zákona (zejména § 3), ale pokud jde o vyhrazenou stavbu, tak rovněž ze zákona stavebního.

V § 5 odst. 8 se pak mj. deklaruje veřejný zájem na výstavbě veřejné infrastruktury (a nově vyhrazených staveb, ale zároveň se doplňuje a zpřesňuje oproti původnímu návrhu novely, že tento veřejný zájem platí i pro plánování, přípravu a provozování této infrastruktury).

Doplnění dalších fází mimo výstavbu zajišťuje větší provázanost s úpravou veřejných zájmů ve složkových předpisech a předchází tak občasné nežádoucí praxi, kdy je stavebním úřadem zužován jen na výstavbu.

V § 12 se nově zavádí definice zastavitelného území, které v celém stavebním zákoně a ve změnových zákonech nahrazuje zastavěné území. Do zastavitelného území spadá území z územního plánu, které obsahuje současné zastavitelné plochy, nové nestavební plochy v zastavitelném území, kde lze zřizovat jen veřejnou infrastrukturu, a území vymezené samostatným postupem § 116 až 121.

Zde je záměrem snaha o ulehčení budoucího rozvoje území a změnu paradigmatu územních plánů. Zároveň by se v tomto území neměly posuzovat veřejné zájmy duplicitně, což má za cíl dále urychlit povolovací procesy – jelikož se při vymezení zastavitelného území již některé tyto zájmy posoudily, není třeba je posuzovat znovu při povolování samotných staveb.

Podle § 16 se umožňuje obcím a krajům jmenovat obecního, městského nebo krajského architekta.

Institucionalizace pozice městského architekta může zvýšit odbornou úroveň účastníků jednání o požadavcích obcí na technická řešení staveb.

Integrace dotčených orgánů na úseku stavebního práva (§ 1b)

Jak již bylo řečeno výše, princip integrace dotčených orgánů je v obecné rovině správným a žádoucím a může zajistit výrazně jednodušší, rychlejší a komplexnější povolení jednotlivých záměrů. Opět ale je nezbytné zajistit dostatek odborných pracovníků. Tento princip se ale při řadě novel nepodařilo naplnit. Tato je tak ze schválených novel stavebního zákona Sněmovnou nejambicióznější.

Níže je rozdělení integrace na tři druhy.

U první části dochází k integraci stanovisek, vyjádření nebo rozhodnutí dotčených orgánů do rozhodnutí stavebního úřadu. Jde mj. o:

• Požární ochrana: u stavby kategorie II se vydává vyjádření HZS, zatímco u stavby kategorie III zůstává závazné stanovisko (§ 31 odst. 3 zákona o požární ochraně); pro kategorie 0 a I se v tomto rozsahu takový podklad nevydává.

• Ochrana obyvatelstva a integrovaný záchranný systém: obdobně se u stavby kategorie II vydává vyjádření HZS a u stavby kategorie III závazné stanovisko (§ 10 odst. 7 a 8 zákona o integrovaném záchranném systému).

• U nemovitosti, která není kulturní památkou a nachází se v památkové rezervaci nebo památkové zóně, se závazné stanovisko podle § 14 odst. 2 zákona o státní památkové péči mění na vyjádření; povinné předchozí vyjádření odborné organizace státní památkové péče se pro tento režim ruší.

• Státní památková péče: u záměru na nemovitosti, která není kulturní památkou a nachází se pouze v ochranném pásmu, se vyjádření podle § 14 odst. 2 nevyžaduje; splnění podmínek posuzuje stavební úřad přímo podle § 14 odst. 9 a § 31 odst. 1 písm. a).

• Rozhodnutí a souhlasy dle zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK), které podle § 77b odst. 1 v určených případech posuzuje stavební úřad sám, zejména mimo zvláště chráněná území ajejich ochranná pásma, evropsky významné lokality, ptačí oblasti a vojenské újezdy, a to konkrétně:

  • souhlas k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce (§ 4 odst. 2)

  • stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků podle (§ 5b odst. 1)

  • povolení kácení dřevin (§ 8 odst. 1)

  • uložení náhradní výsadby (§ 9 odst. 1)

  • výjimka ze zákazů stanovených pro jeskyně (§ 10 odst. 2)

  • souhlas k umisťování a povolování staveb a k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz (§ 12 odst. 2)

  • souhlas k činnostem v ochranném pásmu památného stromu podle (§ 46 odst. 2)

  • výjimka ze zákazů u památných stromů a souhlas s jejich ošetřováním (§ 46 odst. 3)

  • zrušení ochrany památného stromu (§ 46 odst. 5)

  • výjimka ze zákazů u zvláště chráněných druhů podle § 56; u kategorie I se zachovává závazné stanovisko orgánu ochrany přírody, u kategorie II jeho vyjádření a u kategorie III zvláštní podklad stanoven není

  • souhlas k činnostem a zásahům týkajícím se zvláště chráněných nerostů (§ 57)

  • vydání souhlasu ke zřizování nebo rušení veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin mimo zastavěná (zastavitelná) území obcí (§ 63 odst. 1).

• Souhlasy dle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, které mimo území národních parků zahrnuje stavební úřad do svého rozhodnutí:

  • souhlas pro záměr agrovoltaické výrobny elektřiny nebo souvisejícího ukládání elektřiny (§ 8a odst. 10)

  • souhlas se záměrem realizace rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže nebo opatření potřebná k zajišťování zemědělské výroby (§ 8b odst. 1)

  • souhlas s odnětím půdy ze ZPF (§ 9 odst. 9)

• Ochrana veřejného zdraví: obecně se vylučuje účast orgánu ochrany veřejného zdraví jako dotčeného orgánu v řízení podle stavebního zákona (§ 77 odst. 1) a rozhodnutí stavebního úřadu nahrazuje akty podle tohoto zákona (§ 82b). Současně se vypouští zvláštní povinné posouzení vybraných staveb orgánem ochrany veřejného zdraví z hlediska hluku; u dotčených záměrů zůstává povinnost předložit stavebnímu úřadu měření hluku nebo hlukovou studii a návrh opatření podle § 77 odst. 3

• Posouzení podle dle zákona o pohřebnictví stavebním úřadem

  • splnění podmínek ochrany veřejného zdraví při zřízení krematoria (§ 12)

  • u veřejného pohřebiště stavební úřad posuzuje ochranu veřejného zdraví a podzemních vod (§ 17 odst. 1), přičemž vodoprávní úřad vydává vyjádření z hlediska ochrany podzemních vod (§ (§ 17 odst. 2)

• Rozhodování podle zákona o prevenci závažných havárií se u stavebně relevantních otázek integruje do rozhodování stavebního úřadu

  • stavební úřad rozhoduje o zařazení nového objektu do skupiny A nebo B, stanoví podmínky jeho umístění, provedení a užívání, zajišťuje zpracování posudku k posouzení rizik a při kolaudaci rozhoduje o bezpečnostním programu nebo bezpečnostní zprávě (§ 31, § 32 a § 49a)

  • stavební úřad stanoví podmínky pro záměr v dosahu havarijních projevů (§ 49a odst. 1 písm. e); dosavadní § 49 odst. 4 a 5 se ruší, takže závazné stanovisko krajského úřadu k takovým záměrům se nezachovává

• Zákon o odpadech – stavebně relevantní požadavky se integrují do rozhodnutí stavebního úřadu

  • požadavky zákona o odpadech při provedení stavebního záměru posuzuje stavební úřad přímo a může stanovit podmínky (§ 146a)

  • dosavadní stavebně specifická závazná stanoviska a vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností k terénním úpravám, odstranění a změnám staveb se ruší; vyjádření podle nového § 146 odst. 3 zůstává jen k žádosti o zřízení zařízení určeného pro nakládání s odpady a k zavedení nebo rozšíření výroby oxidu titaničitého

Také se integruje souhlas se zásahem do krajinného rázu a souhlas k zásahu do významného krajinného prvku do závazného stanoviska EIA (pokud záměru podléhá posuzování vlivů (§ 77b odst. 2 ZOPK).

Dále dochází u některých agend ke změně právní formy dosavadních stanovisek, vyjádření nebo rozhodnutí dotčených orgánů, popřípadě k zachování podkladu dotčeného orgánu vedle rozhodnutí stavebního úřadu. Jde zejména o:

• Požární ochrana: u stavby kategorie II se vydává vyjádření HZS, zatímco u stavby kategorie III zůstává závazné stanovisko (§ 31 odst. 3 zákona o požární ochraně); pro kategorie 0 a I se v tomto rozsahu takový podklad nevydává.

• Ochrana obyvatelstva a integrovaný záchranný systém: obdobně se u stavby kategorie II vydává vyjádření HZS a u stavby kategorie III závazné stanovisko (§ 10 odst. 7 a 8 zákona o integrovaném záchranném systému).

• U nemovitosti, která není kulturní památkou a nachází se v památkové rezervaci nebo památkové zóně, se závazné stanovisko podle § 14 odst. 2 zákona o státní památkové péči mění na vyjádření; povinné předchozí vyjádření odborné organizace státní památkové péče se pro tento režim ruší.

• Společné rozhodnutí dle ZOPK pro záměr ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu, evropsky významné lokalitě anebo ptačí oblasti se mění na společné závazné stanovisko (§ 83 odst. 9); nachází-li se záměr v takovém území jen zčásti, vydává se společné závazné stanovisko pro celý záměr.

• Závazný posudek Státní veterinární správy dle § 56 veterinárního zákona pro stavbu nebo zařízení, v nichž budou provozovány podniky, závody, popřípadě jiná zařízení, které podléhají schválení a registraci, se mění na vyjádření

• ZS dle zákona o ochraně ovzduší se mění na vyjádření

  • ZS k povolení záměru obsahujícího stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 (§ 11 odst. 2 písm. b)

  • ZS k povolení záměru dálnice nebo silnice I. třídy (§ 11 odst. 2 písm. d)

• U projektů společného zájmu energetické infrastruktury nelze paušálně tvrdit, že se všechny podklady všech dotčených orgánů mění na vyjádření; změnu je nutné posuzovat podle jednotlivých složkových předpisů. Výslovně se například závazné stanovisko podle § 26 odst. 3 zákona o státní památkové péči mění na vyjádření.

• Rozhodnutí orgánu ochrany přírody o povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných druhů živočichů se mění na závazné stanovisko u kategorie I nebo vyjádření u kategorie II; u kategorie III zvláštní podklad stanoven není.

• ZS orgánu státní památkové péče podle zákona o státní památkové péči podle § 14 pro záměr v památkové rezervaci nebo památkové zóně se mění na vyjádření (a odstraňuje se další vyjádření Národního památkového ústavu)

• Lesní zákon: část stavebně relevantních otázek se integruje do rozhodnutí stavebního úřadu, zpravidla s předchozím vyjádřením orgánu státní správy lesů; nejde o změnu všech dosavadních souhlasů na vyjádření.

  • souhlas s dělením lesních pozemků (§ 12 odst. 3) se zrušuje

  • dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa a pozemků do 30 m od okraje lesa mimo národní park posuzuje stavební úřad (§ 14 odst. 3) po vyjádření orgánu státní správy lesů

  • o odnětí nebo omezení pozemků určených k plnění funkcí lesa mimo národní park rozhoduje stavební úřad (§ 13 odst. 1) po vyjádření orgánu státní správy lesů

• Souhlasy a další akty vodoprávního úřadu podle vodního zákona se podstatně reformují

  • Zcela se vylučuje potřeba povolení k nakládání s vodami podle § 8 pro

    • čerpání a řízené odvádění podzemních vod do kanalizace při provádění stavby

    • vsakování srážkové vody

    • akumulaci srážkové vody a jejímu následnému využití nebo řízenému odvádění do kanalizace

  • Souhlas podle § 17 u záměru povolovaného podle stavebního zákona se vydává jako vyjádření (§ 17 odst. 4) a vodoprávní úřad dále vydává vyjádření podle § 104 odst. 4, mohou-li být záměrem dotčeny zájmy vodního zákona. Pro vybrané stavby pro energetickou bezpečnost je však zachováno závazné stanovisko podle § 104 odst. 5, které stanoví podmínky a limity pro povolení podle § 8 nebo § 16 anebo výjimku podle § 23a odst. 8.

• Závazná stanoviska Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra ke stavbám ve vymezených územích (§ 36 stavebního zákona) se zjednodušují a mění

  • S účinností od 1. ledna 2028 se zavádí kategorizace staveb podle vzoru zákona o požární ochraně

    • Kategorie 0 – bez potřeby vyjádření nebo závazného stanoviska

    • Kategorie I – vyjádření

    • Kategorie II – závazné stanovisko

Příklady zachovaných stanovisek, vyjádření nebo rozhodnutí

• ZS podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí pro záměry, které podléhají posuzování vlivů; na toto závazné stanovisko se neuplatní obecná fikce souhlasu podle stavebního zákona

• ZS orgánu státní památkové péče (a vyjádření Národního památkového ústavu) pro úpravy kulturní památky a národní kulturní památky podle § 14 odst. 1 zákona o státní památkové péči

• ZS Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra ve vymezených územích podle § 36 stavebního zákona ke stavbám kategorie II (s účinností od 1. ledna 2028)

• Rozhodnutí vodoprávního úřadu, mimo zvláštní režim vybraných staveb pro energetickou bezpečnost, o

  • povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky (§ 16 odst. 1)

  • výjimce pro zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody (§ 23a odst. 8)

  • ochranném pásmu vodních zdrojů (§ 30)

  • manipulačních řádech vodních děl (§ 59 odst. 3) (zde i pro nevhodnost integrace, povolování mimořádných manipulací by mělo být na vodoprávním úřadě, mj. dalším důsledkem integrace by bylo, že při změně manipulačního řádu by se muselo měnit povolení)

• ZS, vyjádření a rozhodnutí v případě záměrů ve zvláštním režimu, na něž se uplatňují speciální předpisy, například

  • vyjádření Úřadu pro jadernou bezpečnost podle § 228 odst. 1 zákona č. 263/2016 Sb., atomového zákona, ke stavbě nacházející se v areálu jaderného zařízení, není-li součástí jaderného zařízení nebo samostatným jaderným zařízením nebo stavbě dopravní nebo technické infrastruktury nacházející se vně areálu jaderného zařízení s možným vlivem na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení jaderného zařízení

  • vyjádření Ministerstva zdravotnictví k záměru využívání přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody podle § 13 zákona č. 164/2001 Sb., lázeňského zákona

  • souhlas úřadu pro civilní letectví pro záměr ochranných pásmech leteckých staveb podle § 40 odst. 2 a souhlas úřadu pro civilní letectví a ministerstva obrany pro stavby nebo zařízení vysoké 75 metrů a více nad terénem a stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 75 m a výše nad okolní krajinu podle § 41 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví,

  • vyjádření krajského úřadu k povolení záměru v území se zvláštními podmínkami geologické stavby, zejména s předpokládanými ložisky nerostů nebo se zvlášť nepříznivými inženýrskogeologickými poměry podle § 13 odst. 3 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích; nové znění současně ruší dosavadní výjimku pro záměry vyžadující jednotné environmentální stanovisko

  • „provozní“ povolení, například integrované povolení podle § 13 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, povolení provozu stacionárního zdroje podle § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady podle § 21 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech.

Působnost ve věcech stavebního řádu a Příslušnosti úřadů (§ 32 a dále)

ÚRÚ ČR přebírá působnost po DESÚ u vyhrazených staveb, kam nově spadají ale i stavby pro hromadné bydlení (příloha č. 3) a další nově doplněné stavby. Zároveň na něj přechází i působnost ministerstev, které řešily odvolání záměrů povolovaných na DESÚ. Tímto se také vypouští možnost odvolání u těchto staveb (obdobně jako je dnes vypuštěna u staveb pro energetickou bezpečnost). ÚRÚ ČR však zůstane odvolacím úřadem pro ÚRÚ kraje.

Konec odvolání u nejdůležitějších (vyhrazených) staveb může dále urychlit často komplikovaný povolovací proces u těchto staveb. Zároveň však klade na ÚRÚ ČR zvýšené nároky na kvalitu rozhodování, aby se odvolání pouze nepřesunula do soudních žalob. Z pohledu SEČR ke zásadní výrazné posílení odborného aparátu ÚRÚ ČR, proto čemuž ale působí některá rozhodnutí vlády o škrtání neobsazených míst a neumožnění jejich nárůstu nad rámec nárůstu z titulu převodu agend z ministerstev.

Příslušnost jednotlivých ÚRÚ krajů (odpovídajícím dnešním krajským stavebním úřadům) byla v původním návrhu novely výrazně nejasná. Nakonec se podařilo na této krajské úrovni udržet stavby obdobně jako v současnosti – stavby obnovitelných zdrojů energie (mimo vyhrazené stavby) a distribučních soustav elektřiny (110 kV) a plynu (nad 4 do 40 barů), kde u plynu došlo ke zpřesnění příslušných staveb. Byly doplněny i ostatní záměry, které se dnes řeší na krajské úrovni (EIA, silnice I. třídy a velké vodní nádrže), vypadla tak jen některá vodní díla (hraniční, velké ČOV, díla pro čerpání znečištěných vod).

Na územní pracoviště pak přešla příslušnost staveb spadajících na stávající úroveň ORP (mj. stavby distribučních soustav elektřiny a plynu (krom těch na krajské úrovni), silnice nižších tříd, sítě elektronických komunikací), ale také příslušnost obecných stavebních úřadů s běžnými stavbami.

Jde tak fakticky o zrušení cca 420 nejmenších stavebních úřadů, na úřady na úrovni ORP (územní pracoviště) tak dopadne největší nápor dříve neřešených žádostí. Proto je i zde klíčové zajištění přechodu úředníků nejen z původních SÚ na úrovni ORP, ale i všech ostatních obecních SÚ. Vzhledem k možnosti ÚRÚ krajů zřídit detašované pracoviště, nelze vyloučit, že budou některá z nich zřízena namísto rušených stávajících stavebních úřadů nižší úrovně.

V rámci kvalifikačních požadavků pracovníků úřadů (§ 37) dochází k jistému rozvolnění a rozšíření akceptovaného vzdělání pracovníků. U požadavků na praxi projektantů pro tvorbu dokumentace jednoduchých staveb dochází ke zpřísnění (§ 156).

Návrat na úvodní článek