Změna souvisejících zákonů – energetický zákon, zákon EIA

Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon

Do definice v rámci elektroenergetiky se doplňuje vývodové vedení spojující výrobnu či baterii k energetickou soustavou (§ 2). Důvodem je, že bylo potřeba zúžit stávající úpravu zákonných věcných břemen jen na vyvedení výkonu (u výroben z obnovitelných zdrojů samotných se institut neosvědčil), kde jejich liniová povaha umožňuje efektivněji využít zákonná věcná břemena. Zároveň bylo potřeba umožnit zejména omezení vlastnických práv alespoň pro liniové elektrické vedení vyvedení výkonu pro stavbu pro energetickou bezpečnost, pro které je složitý průchod územím bariérou rozvoje. Zároveň je zachována možnost vyvlastnit vývodové vedení i pro výrobny nad 100 MW s možností poskytovat podpůrné služby (dosud se vyvlastňovalo jako součást výrobny). Právní mocí rozhodnutí povolení záměru vzniká nadále věcné břemeno na státních a obdobných pozemcích podle stávajících pravidel, avšak již nikoliv právě u výroben z OZE (§ 97b).

Dále se doplňují úpravy přímo nesouvisející se stavebním zákonem.

Např. v § 4 je umožněno požádat o prodloužení licence platné na 25 let, pokud držitel požádá min. 30 dní před uplynutím těchto 25 let, s tím, že stávající licence zanikne až rozhodnutím ERÚ o nové žádosti.

Tím se lze vyhnout situaci, kdy posuzování žádosti o novou licenci se výrazně zpozdí a hrozilo by dočasné zastavení výroby. V současnosti končí první skupině výrobců licence z roku 2001 a další budou následovat. Jedná se často o větší energetické zdroje (teplárny apod.), které zpracovávají novou technickou dokumentaci apod. Úprava se pak inspiruje obdobným mechanismem jako v případě obchodníků s elektřinou a plynem.

ERÚ podle § 17a také na základě žádosti Agentury ACER opatří doložkou vykonatelnosti rozhodnutí ACER o uložení penále dle čl. 13g nařízení o velkoobchodním trhu s energií. Toto penále pak bude vymáhat celní úřad a ERÚ se pro tyto účely považuje jako orgán veřejné moci, který penále uložil.

Ustanovení má za cíl zajistit vymahatelnost rozhodnutí Agentury o uložení penále.

Rada ERÚ v § 17b redukuje členy ze 5 na 3, zároveň se ale prodlužuje mandát z 5 na 6 let a každý druhý rok bude jmenován jeden člen (před tím každý rok). Předseda ERÚ pak musí mít bezpečnostní prověrku, nebo o ni požádat bez zbytečného odkladu po svém jmenování. Při jejím nezískání ministr hospodářství navrhne odvolání předsedy. Také se vypouští pravidla pro postup dojmenování, pokud není Rada plně obsazená.

ERÚ také podle § 17e odst. 10 v případě, kdy se navrhuje metodika cenové regulace v průběhu regulačního období, musí zveřejnit návrh této změny na webu a stanovit lhůtu pro připomínky v délce min. 30 dní. Tato minimální lhůta platí i pro provozovatele soustav a operátora trhu. U řádného návrhu pro nové regulační období zůstává lhůta pro provozovatele 60 dní.

Tato úprava souvisí i s kapacitním mechanismem, viz níže.

Podle § 18 odst. 8 při výkonu kontroly podle nařízení o velkoobchodním trhu s energií a podezření na umístění obchodních knih mimo obchodní prostory včetně bytů členů statutárních orgánů nebo zaměstnanců a dalších obydlí těchto osob, může ERÚ provést kontrolu po předchozím souhlasu soudu i v těchto prostorách.

Jedná se o typově obdobnou hmotněprávní úpravu jako např. § 21g zákona o ochraně hospodářské soutěže pro Úřad na ochranu hospodářské soutěže.

Doplňuje se i podrobnější úprava ceny za kapacitní mechanismus. V § 19a odst. 9 se deklaruje pravomoc ERÚ regulovat tuto cenu. Cenu ERÚ stanoví pro roky či část roku, kdy bude poskytován sjednaný rozsah dostupnosti výkonu. Zároveň při stanovení ceny v průběhu roku musí ERÚ stanovit cenu do 3 měsíců od poskytnutí potřebných údajů od operátora trhu a provozovatele přenosové soustavy, ti mají povinnost tyto údaje poskytnout (OTE nejdříve ČEPS, ČEPS následně ERÚ).

Primárním cílem změny je přesun stanovení výše limitní ceny z prováděcího právního předpisu do cenového výměru ERÚ s větší flexibilitou.

Cenu podle § 19cb hradí účastníci trhu s elektřinou provozovateli přenosové soustavy, a to v ceně za související služby v elektroenergetice, přímo nebo prostřednictvím distribučních soustav.

Ministerstvo hospodářství (dříve MPO) u samotného mechanismu v § 35 stanoví opatřením obecné povahy po projednání s ERÚ také způsob určení rozsahu potřebné dostupnosti výkonu výroben elektřiny nebo jiných energetických zařízení. Zajištění dostupnosti se bude dít v aukci, přesná pravidla předkládá ČEPS ministerstvu, které k jejich schválení může využít i vyjádření ERÚ. ČEPS je podle § 35a povinen zajišťovat potřebnou dostupnost výkonu v souladu se svými podmínkami pro aukci a podmínkami kapacitního mechanismu ministerstva v opatření obecné povahy. Zrušení aukce či podpis smluv s úspěšnými uchazeči může ČEPS provést jen se souhlasem ministerstva. V § 50 je pak doplněno, že smlouvou se účastník kapacitního trhu zavazuje za úplatu poskytovat ČEPS dostupnost výkonu. A to pod hrozbou přestupku podle § 91 odst. 3.

Kapacitní mechanismus je pojistkou pro bezpečné dodávky elektřiny v období zásadních změn. Aby tuto roli naplnil, musí být připraven promyšleně, srozumitelně a s ohledem na dopady na zákazníky i konkurenceschopnost české ekonomiky. Zvolenou variantou má být takzvaný kapacitní trh. Poskytovatelé kapacity by byli vybíráni v transparentních aukcích podle evropských pravidel. Rozhodujícím parametrem mezi účastníky, kteří splní technické podmínky, má být nabízená cena za 1 MW sníženého výkonu. Účast v aukci má být dobrovolná pro všechny kvalifikované poskytovatele. OOP ke kapacitnímu mechanismu bylo zveřejněno 6. srpna zde, ČEPS pak vyzval společnosti k zapojení do mechanismu 14. srpna.

V § 19a odst. 4 se při stanovení limitní ceny tepelné energie nově zohlední jen náklady na vytápění u jiného zdroje vytápění, a není třeba již posuzovat úplné náklady včetně těch na cizí a vlastní kapitál konkurenčního zdroje, který má obdobný dopad na životní prostředí.

U drobných staveb FVE (do 100 kW) je nutné splnit požadavky na bezpečnou instalaci podle ČSN P 73 0847 Požární bezpečnost staveb – Fotovoltaické (PV) systémy (§ 23).

Tímto se ruší díky ČSN zbytná vyhláška č. 114/2023 Sb., o požadavcích na bezpečnou instalaci výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie s instalovaným výkonem do 50 kW.

U elektráren se posouvá hranice, od které je nutní získat státní autorizaci, a to z 1 na 100 MW (§ 30a). Navíc podmínkou pro autorizaci u staveb pro energetickou bezpečnost již není soulad s ÚPD.

Odstraněním autorizace dochází k omezení zbytné administrativy, jelikož pro provoz těchto zařízení je nutná licence. Autorizace zůstává ponechána pro nejvýznamnější zdroje.

V zastavitelném (dříve zastavěném) území zřizuje elektrickou přípojku provozovatel distribuční soustavy na své náklady nově jen do délky 50 metrů.

Změna je vyvolaná tím, že místo úzce vymezeného zastavěného území se nyní využívá výrazně širší zastavitelné území. Pokud by nedošlo k omezení rozsahu, tak by celkové náklady na všechny přípojky mohly výrazně vzrůst a ve výsledku by je hradili účastníci trhu.

Ochranná pásma u plynu (§ 68) byla také v rámci novely upravena. Regulační stanice u plynovodů nově budou mít větší 4metrové ochranné pásmo (dosud 1 m v zastavěném/zastavitelném, 2 metry mimo). Dochází také ke zpřesnění u technologických objektů, které se musejí týkat jen tlaku nad 4 bary.

Upřesňuje se, že tepelná přípojka, předávací stanice či části sítě, pokud jsou odděleny další stanicí, jsou samostatnou věcí, a ne celkem (§ 79).

Úprava souvisí s aktuální potřebou vyjasnění právní povahy tepelných zařízení jako věcí v právním slova smyslu. U teplárenských sítí, je vzhledem k jejich povaze a historickému vývoji časté, že provozovatel příslušné soustavy vlastní pouze její část a zároveň k jiné části téže soustavy disponuje vlastnickým právem osoba odlišná od provozovatele. Podle současného znění by na základě ne úplně šťastných rozsudků (co rozvodná soustava - to jedna nedělitelná věc) muselo dojít k rozhodnutí, kdo z těchto subjektů je vlastníkem a k následnému vypořádání vztahů.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

V § 1 odst. 4 se doplňuje, že v rámci posuzování bude posouzen také krajinný ráz, pokud záměr vyžaduje souhlas orgánu ochrany přírody k zásahu do významného krajinného prvku či snížení nebo změně krajinného rázu. V tom případě závazné stanovisko EIA nahrazuje tyto souhlasy, které by mělo obsahovat i návrhy případných kompenzačních opatření (§ 9a odst. 1).

Vypustilo se řízení o stanovení dobývacího prostoru z navazujících řízení (§ 3 písm. g).

Dojde k výraznému zrychlení povolování, jelikož v této fázi ještě nedochází k povolení záměru. V pozdějším řízení o povolení hornické činnosti ale EIA zachována bude, takže pouze dojde k odstranění duplicit.

V rámci úpravy zjišťovacího řízení dle § 7 příslušný se upřesňuje jaké informace, je třeba uvést odůvodněného písemného závěru bez ohledu na skutečnost, zde se jedná o záměr nový nebo o změnu záměru. Upřesňuje se, že dotčená veřejnost či územně samosprávní celky se mohou v případě závěru zjišťovacího řízení, že záměr nepodléhá posouzení podle zákona, odvolat pouze proti výroku.

Platnost ZS EIA (§ 9a) se prodlužuje na 10 let (dnes 7), prodloužení ZS EIA se pak vydává na 7 let (dnes 5).

Doplňují se i přechodná ustanovení, aby z tohoto mohly těžit záměry již s vydaným ZS a zároveň bylo umožněno opakované prodlužování vybraných strategických záměrů. Zároveň se přidává dostatečný časový prostor (z 12 na 17 let při jednom prodloužení) pro povolení i náročnějších záměrů. Mezi záměry, které lze opakovaně prodlužovat, se doplňují i dopravní stavby na území hl. m. Prahy – Městský okruh, Libeňská spojka a Radlická radiála.

Podrobněji se také upravují pravidla mezistátního navazujícího řízení a zakotvuje se v tomto případě povinnost předat podklady ještě před zahájením tohoto řízení. Výrazněji se pak mění informování o rozhodnutí v tomto navazujícím řízení, zároveň správní orgán po celou dobu spolupracuje s MŽP (§ 9f).

V případě doručování účastníkům řízení v zahraničí je dnes okamžik nabytí právní moci (doručení účastníkům) odvislý od součinnosti dotčeného státu, což může vést k prodlužování doby nabytí právní moci rozhodnutí, proti kterému se nelze odvolat. Úpravou bude jednoznačně a předvídatelně určen okamžik, kdy rozhodnutí v navazujícím mezistátním řízení nabývá právní moci bez nutné součinnosti dotčeného státu a takto způsobeného případného zdržení nebo složitého prokazování. Nadto v případě soudního přezkumu nebo jiného řízení je takto stanovený okamžik pro přezkum jednodušší. 

Dále bylo nezbytné navázat běh veškerých lhůt na procesní úkony učiněné tuzemskými správními orgány. Za účelem zefektivnění průběhu mezistátních navazujících řízení je současně žádoucí, aby vybrané informace (včetně informace o zahájení řízení) byly zveřejňovány na úřední desce či webu ÚRÚ ČR s tím, že o zveřejňování předmětných informací uvedeným způsobem budou dotčené státy informovány pouze na začátku řízení.

Současně se upřesňují kritéria, na základě kterých má orgán posuzování vlivů vydávat stanovisko v pochybnostech o tom, zda může mít část nebo etapa záměru významný přeshraniční vliv na životní prostředí na území dotčeného státu (tak, aby v režimu mezistátního navazujícího řízení byly povolovány pouze ty části či etapy záměru, které skutečně mohou mít ty vlivy, jež byly v procesu EIA identifikovány jako potenciálně přeshraniční).

Podle § 10i odst. 2 by mělo MŽP při pořizování změn ÚPD či pořizování územního plánu nejen stanovit případný požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí, ale rovnou také navrhnout zpracování možných variant řešení.

MŽP si při vyhrazení posuzování záměru v příslušnosti kraje vyhrazuje podle úpravy § 23 odst. 5 záměr pouze do právní moci rozhodnutí zjišťovacího řízení nebo vydání ZS EIA.

V rámci novely došlo k výrazným úpravám Přílohy č. 1, která stanoví závazně limitní hodnoty, po jejichž překročení musí případný záměr do zjišťovacího řízení nebo si musí rovnou zajistit závazné stanovisko EIA.

Došlo k úpravám, podle kterých povinnost provádět zjišťovací řízení u distribuce el. 110 kV bude zcela vypuštěna, u přenosové soustavy se zvýší limit pro zjišťovací řízení ze 2 km vedení na 10 km. U plynového vedení z 8 na 20 km. Elektrolýza vody bude muset mít zjišťovací řízení nově až od výkonu 40 MW (naproti stávajícímu limitu 200 t/rok), protože jej podle předpisu EU nelze zcela vypustit. U skladování paliv či malých vodních elektrárnách se limit zdvojnásobuje. Geotermální vrty budou muset mít zjišťovací řízení plošně (nebude se tedy v chráněných oblastech využívat ¼ řádného limitu) od 400 metrů (namísto stávajících 200 m), bohužel zde nedošlo k výraznějšímu pokroku u velkých vrtů nutných pro soustavy zásobování teplem. U biometanu z opadů bude zachován plošný limit (4x vyšší než dnes). Dlouhodobě zvažovaná myšlenka, že při výměně zdrojů by nový zdroj nemusel do zjišťovacího řízení, pokud by se vešel do limitů ZS EIA původního zdroje, je v rozporu s evropskou legislativou. Vypouští se také hodnocení u stanovení dobývacích prostorů, jelikož v praxi k hodnocení znovu dochází až při povolení hornické činnosti a jde tak o odstranění duplicit.

Výrazně se také upravují hodnoty v rámci průmyslových činností, kde se většinou zvyšují v souladu s limity směrnice o průmyslových emisích IED např. u zpracování kovů, průmyslových areálů, výroby chemických látek či potravin. Obdobně se zvyšují i limity u dopravní infrastruktury.

Svaz energetiky vítá zejména úpravy týkající se energetických sítí, elektrolyzérů, geotermálních vrtů či stanovení dobývacích prostorů. Např. vypuštění zjišťovacího řízení u distribuce elektřiny 110 kV, která dosud byla požadována kvůli chybnému českému překladu EIA, bude v praxi znamenat až půlroční zkrácení povolovacích procesů.

Tabulka č. 1 – změny limitních hodnot – příloha č. 1

Návrat na úvodní článek