Stavební zákon – Stavební řád

Platí nové pravidlo, že veřejné zájmy, které měly být posouzeny při tvorbě ÚPD, se již v samotném řízení o povolení záměru neposuzují (§ 171 odst. 2).

Ustanovení může zjednodušit povolování samotných staveb v zastavitelném území.

Podání žádosti na stavební úřad je třeba učinit vždy elektronicky, nikoliv však výlučně prostřednictvím Portálu stavebník. U jaderných staveb je doplněna výjimka pro elektronické podání a bude umožněno kvůli přílišné rozsáhlosti dokumentace a její ochraně i podání písemné (§ 172 odst. 1).

Přestože elektronické podání může být učiněno jiným způsobem (např. datovkou), není jasné, zda se toto týká i projektové dokumentace. V odůvodnění je sice napsáno, že „osoby, které mají ze zákona zpřístupněnou datovou schránku (bez žádosti), mohou činit podání výlučně jako digitální úkon, tedy v elektronické podobě, totéž platí,  je-li součástí podání projektová dokumentace“, ale nahrání dokumentace by podle § 271 mělo být provedeno do evidence elektronických dokumentací Portálem stavebníka – viz komentář níže k § 271.

Výjimka pro jaderné a související stavby je nutná z důvodu přílišné objemnosti dokumentace a dalších příloh, které nelze datovou schránkou ani Portálem stavebníka protlačit a z důvodů ochrany poskytovaných dat.

Úkony před zahájením řízení

Nově formulována povinnost veřejných orgánů poskytovat stavebníkům neformální konzultace.

Částečně se rozšiřují a upřesňují poskytované předběžné informace úřadů a nově mezi ně spadají i obce či pořizovatel, zároveň jsou tyto předběžné informace pro dané úřady závazné (až na vymezené výjimky) v dalším postupu (§ 174).

K žádosti o vyjádření nebo závazné stanovisko (ZS) nově bude stačit pouze dokumentace pro povolení záměru v rozsahu nezbytném pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska (§ 177).

V rámci pokračujícího tlaku na efektivitu veřejné správy pak také nově nelze prodloužit lhůty (původně o 30 dní) pro vyjádření a ZS (§ 178 odst. 3). Lhůta pro přezkum nadřízeného orgánů je pak také jen 30 dní. Výjimka z obojích lhůt pak je zachována jako dnes pro závazné stanovisko EIA a nově namísto JESu pro závazné stanovisko podle zákona o ochraně přírody a krajiny, pokud se posuzují vybrané otázky životního prostředí (ochrana ptáků, ochrana evropsky významných stanovišť a druhů, činnost v ptačích oblastech, zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle EU a činnost v evropsky významných lokalitách).

Deklarace nemožnosti prodloužení lhůt zamezí nežádoucím interpretacím a odkazům na odlišné řešení lhůt správním řádem.

Doplnění § 178 odst. 2 pak zajistí, že v případě napadení nesouhlasného závazného stanoviska stavebníkem u odvolacího orgánu fikce nevznikne. Nečinnost odvolacího orgánu by neměla vést k fikci nesouhlasu, takový princip je v rozporu s deklarací předkladatele, že se jedná o zákon, který má umožnit výstavbu. Pokud má nějaký akt být v rozporu s tímto principem, musí by být vždy výslovný.

V rámci nového vyjádření a ZS dotčeného orgánu (§ 179) při nesplnění předpokladů pro původní vydání vyjádření nebo ZS nadřízené orgány tyto neruší, ale rovnou je změní. Nově ale platí, že toto nové vyjádření nebo ZS lze vydat pouze do právní moci rozhodnutí, pro které byla vydána (tedy typicky do právní moci povolení záměru). Přezkum vyjádření nebo ZS pak nelze podle § 179a provést po této právní moci rozhodnutí.

Oběma ustanoveními má být opět zajištěna větší efektivita a rychlost povolovacích procesů a zároveň právní jistota stavebníka.

Zrušit závazné stanovisko namísto jeho změny bude možné pouze tam, kdy nemělo být vůbec vydání, protože k jeho vydání nebyl dotčený orgán příslušný.

Pozor na speciální úpravu přezkumu podkladových aktů pro vybrané stavby pro energetickou bezpečnost v zákoně č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury

U vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury se nově vypouští lhůta 60 dní pro vyjádření ve zvlášť složitých případech. Pro stanovení podmínek záměru v případě energetické technické infrastruktury ale může její vlastník v nezbytných případech prodloužit standardní 30denní lhůtu před jejím uplynutím o 15 dnů. Zároveň se zavádí po vzoru dotčených orgánů fikce vyjádření vlastníků (§ 181).

Tímto je na jedné straně zajištěna potřebná efektivita i na straně vlastníků DTI, zároveň ale u energetické infrastruktury je možnost prodloužení. V praxi by to mělo vypadat tak, že do 30 dnů se stavebník dozví, zda má kladné vyjádření bez podmínek, nebo zda bude muset dalších 15 dní počkat na doplnění podmínek. Tam, kde podmínky nebudou třeba, ke zdržení nedojde. V opačném případě ale bude zajištěna bezpečnost sítí elektrických i plynových dodatečnou lhůtou. Případné nesouhlasné vyjádření musí být tedy vydáno ve standardní 30denní lhůtě. Nadále platí, že lhůta se počítá od doručení úplné žádosti. Svaz energetiky v rámci snah ozefektivnění povolování po doplněné této dodatečné lhůty souhlasil i se zavedením fikce.

Řízení o povolení záměru

Stavební úřad bude u nezjištění dědiců u zesnulých účastníků řízení automaticky po 30 dnech ustanovovat opatrovníka (§ 182 odst. 2).

V rámci žádosti podle § 184 je posílena deklarace, že dotčené orgány i vlastníci DTI se vyjadřují pouze k jimi chráněným zájmům, a ne k jiným. U vyhrazených staveb nově stavební úřad nebude za stavebníka vyžadovat u dotčených orgánů vyjádření nebo ZS. K žádosti bude moci být připojen i návrh rozhodnutí o žádosti.

Koordinace vyjádření a ZS u vyhrazených staveb bude na stavebníkovi, který musí daná vyjádření a ZS doložit stavebnímu úřadu spolu se žádostí. To sice na první pohled může odpovídat většinové praxi, kdy u vyhrazených staveb stavebník nepodává žádost o povolení „na slepo“, ale až po zapracování případných podmínek dotčených orgánů, ale ve skutečnosti tento institut byl využíván zejména tam, kde SÚ dodatečně požadoval další na první pohled ne zřejmě nutná či běžně vyžadovaná vyjádření či ZS. Tato změna tak z našeho pohledu nepovede ke zvýšení efektivity řízení. Na druhou stranu by měl být potřebný nižší počet těchto podkladů, protože dochází k částečné integraci rozhodování na stavební úřad.

Naopak vítáme možnost připojení návrhu rozhodnutí o žádosti, a to zejména za účelem snížení administrativní náročnosti pro stavební úřady. Zároveň tím, že vyjádření a ZS musí být zajištěny předem, může návrh rozhodnutí reagovat i na tyto podklady.

Zároveň byl naštěstí opuštěn původní návrh, kdy stavební úřad by mohl namísto stavebníka zajišťovat vyjádření vlastníků dopravní a technické infrastruktury až po podání žádosti o povolení záměru. Stavebníci tak i nadále musí zajistit tato vyjádření před samotnou žádostí. Důvodem zachování současného stavu je mj., aby marně nedocházelo k navyšování jejich nákladů na pořízení projektové dokumentace v případech, kdy se připojení záměru k veřejné infrastruktuře ukáže nemožným (nebo nemožným v dohledné době z důvodu nedostatečné kapacity). Je zbytečné, aby stavebník pořizoval projektovou dokumentaci pro záměr, který bude možné napojit k sítím až za X let. Pokud stavebník hned na začátku projektové přípravy záměru zjistí, že tento nelze za stávajících kapacitních či jiných podmínek realizovat, ušetří marně vynaložené náklady na tuto přípravu, neboť stanovisko správce veřejné infrastruktury bude negativní.

Zákonná věcná břemena a služebnosti lze podle § 187 pro započetí řízení doložit čestným prohlášením. Souhlas vlastníka se nemusí kromě případů vyvlastnění nově dokládat ani u zákonného věcného břemena, která vznikne na základě pravomocného rozhodnutí o povolení záměru.

Vyžadování souhlasu u zákonných věcných břemen nedává smysl a v praxi docházelo v některých případech pouze ke zdržování a obstrukcím procesu kvůli nesouhlasu vlastníka, kterému ale vzniklo břemeno ze zákona.

Dochází také k prodloužení lhůty stavebního úřadu na vyrozumění účastníků řízení (§ 188) o zahájení řízení ze 7 na 10 dní. Dotčené orgány se nově vyrozumí pouze tehdy, pokud se již dříve k záměru nevyjádřily. Námitky mají nově pevnou lhůtu také deseti dní. Fikce doručení do ciziny se zkracuje ze 30 na 15 dní, a to nejen v řízení s velkým počtem účastníků, ale obecně.

Nově se podle změn § 190 nepřihlíží k námitkám účastníka řízení, které směřují proti jeho původnímu souhlasu nebo přesahují působnost toho, co posuzuje stavební úřad podle § 193 (obé částečně převzato z původního § 225). Jedinou výjimkou, kdy lze vzít souhlas zpět, jsou podstatné změny původního záměru. Námitky účastníků musí obsahovat i rozsah jejich dotčených práv a odůvodnění, bez toho k nim SÚ nepřihlíží.

Tímto se předkladatelé snaží o dosáhnutí principu koncentrace námitek a omezení obstrukčních možností se zajištěním práva dotčených se vyjádřit.

Také dochází k časovému omezení námitek podjatosti (§ 190a), přičemž proti rozhodnutí se nelze odvolat ani jej nelze přezkoumat. Nově má stavebník právo podle § 191a požádat SÚ o ústní jednání k projednání námitek a dosažení smíru. Přičemž obsahem smíru kromě změny žádostí či kompenzačních či zmírňujících opatření může být i finanční náhrada. Kompenzační nebo zmírňující opatření ze schváleného smíru se pak propisují do rozhodnutí o povolení záměru. Ostatní účastníci se musí zúčastnit jednání k projednání námitek a dosažení smíru, jinak se opět k jejich námitkám nepřihlíží.

Povolovaný záměr se může podle § 193 odst. 2 odchýlit od ÚPD, územního opatření nebo vymezení zastavitelného území, pokud pořizovatel, případně vlastník pozemku, souhlasí, a zároveň nedojde k narušení veřejných zájmů či se nedotkne jiných osob, ochranných pásem i koridorů. Pokud plánovací smlouva předjímá změnu ÚPD, taková změna se pak také považuje za nenarušující veřejní zájmy. Stavební úřad pak nesmí přihlížet k vyjádření nebo ZS dotčených orgánů tam, kde překračují působnost, nebo tam, kde již došlo k posouzení při vydání ÚPD. Pro ochranná pásma platí možnost odchýlení se od jejich vymezení se souhlasem toho, v jehož zájmu jsou vymezena, přiměřeně.

Záměr by neměl omezit ochranná pásma vlastníků dopravní či technické infrastruktury bez jejich souhlasu, pokud jsou taková vymezená v ÚPD a pokud k tomu neexistuje jiný zákonný důvod. U technické infrastruktury se ochranná pásma v ÚPD běžně nevymezují, jejich existence a rozsah vyplývá ze zákona. Nicméně existují ochranná pásma, která jsou vymezena ÚPD, může jít například pásma památkové páče apod. Bez existence souhlasu by byla narušena právní jistota ÚPD, které prošly zákonným procesem projednání, jehož výsledek by tak mohl být souhlasem privilegovaných aktérů procesu měněn, což by bylo nepřijatelné.

Nemožnost posuzování věcí, které byly posouzeny již při ÚPD, může zefektivnit celkový proces povolování, zároveň však vyžaduje vyšší efektivitu a kvalitu dotčených orgánů.

Jasně se také stanovuje, že se při posuzování vychází ze sítí uvedených v digitálních technických mapách kraje a z vyjádření jejich vlastníků (§ 193 odst. 4). Při jejich neúplné či chybné evidenci pak případné následky jdou za vlastníkem této neevidované sítě.

Obdobně se tak klade větší tlak na vlastníky DTI a řádnou evidenci jejich sítí v DTM. Při neexistenci zápisu sítí v DTM platí domněnka neexistence těchto sítí. Podle přechodného ustanovení se ale tato účinnost odkládá o 3 roky, aby byl čas na řádné zaspání do DTM. Vycházení z DTM vyvolalo kontroverzi zejména mezi obcemi, které jsou také velmi často vlastníky řady sítí. Do § 193 odst. 4 ale bylo po upozornění Svazem také doplněno, že se vychází nejen z DTM, ale také z vyjádření vlastníků DTI.

Splnění podmínek a souladů posuzuje stavební úřad (ÚPD, zákonné požadavky apod.) ke dni podání žádosti, což platí i pro případné přezkumy, soudní či opakovaná řízení. Zároveň úprava umožnuje stavebníkovi požádat o posouzení podmínek k datu vydání povolení.

Tato změna vyvolala mnoho kontroverzí, zároveň ale zajišťuje, že po předložení úplné a řádné žádosti plnící všechny dosavadní požadavky nebude nutné reagovat na další nepředpokládané změny předpisů a požadavků během samotného procesu povolování, což by mělo zabránit nechtěným dopadům při průtahu řízení. Zároveň je ale umožněno, aby například v mezidobí, kdy od zahájení řízení došlo ke změně například ÚPD, či příznivější zákonné úpravy, mohlo být rozhodováno ke dni rozhodnutí. Z úpravy není zřejmé, v jaké fázi lze požádat o rozhodování ke dni rozhodnutí, ale lze dovozovat, že by tuto skutečnost měli znát účastníci řízení či dotčené orgány před vydáním rozhodnutí.  

Krajinný ráz a ochrana zemědělského půdního fondu se nově výslovně neposuzují u záměru v zastavitelném území, koridoru nebo plochy těžby tam, kde k posouzení došlo již v rámci jeho vymezení v ÚPD (§ 194 odst. 3 a 4).

V návaznosti na obecné pravidlo by tak opět mělo dojít ke zrychlení povolování samotných staveb v zastavitelném území.

Novým je institut vyjádření stavebníka podle § 194a, které dává stavebníkovi možnost se vyjádřit k předběžnému závěru stavebního úřadu, že žádosti o povolení záměru nelze vyhovět.

Institut umožňuje stavebníkovi předložit doplňující protiargumenty či reagovat na námitky, ze kterých chce stavební úřad vycházet.

Omezují se lhůty pro přezkum samotného rozhodnutí (od právní moci rozhodnutí), a to na max. 3 měsíce pro zahájení přezkumu a 6 měsíců pro rozhodnutí přezkumu. Stejné lhůty platí i pro obnovu řízení na základě žádosti účastníka.

Lhůty pro vydání rozhodnutí o žádosti (§ 196) se nemění, pouze u rozhodnutí jako prvního úkonu řízení (zrychlené řízení) je lhůta 30 dní.

V § 197 se doplňuje, že v případě rozporu mezi povolením záměru a ověřenou dokumentací pro povolení stavby má přednost ověřená dokumentace pro povolení stavby.

Platnost povolení podle § 198 se prodlužuje u staveb dopravní a technické infrastruktury ze 2 na 4 roky. SÚ může u všech záměrů prodloužit platnost až na 7 let (dříve 5). Prodloužená platnost povolení při zahájení realizace stavby zůstává na 10 letech. Zákon nově explicitně umožňuje upustit od realizace oddělitelné části záměru, přičemž v takovém případ pozbývá platnosti jen příslušná část povolení.

Zůstává také úprava, že u vyhrazených staveb po zahájení realizace již nemůže dojít k uplynutí doby platnosti povolení. Nově se tato úprava vztahuje i na veřejně prospěšné stavby.

U vyhrazených staveb před zahájením realizace lze také prodloužit platnost povolení opakovaně až o 5 let (nyní 2).

Vítáme prodloužení platnosti řady povolení u vyhrazených staveb či staveb technické infrastruktury. Prodloužení napomůže zabránění nutnosti opakování povolování v případě složitých staveb či staveb v komplikovaném prostředí. Kratší doba platnosti často velmi komplikuje situaci, např. v případech, kdy je nutné přistoupit k vyvlastnění nemovitosti, nelze vždy v rámci 5 let stihnout uskutečnit všechny potřebné procesní kroky, ale rovněž také v případech, kdy je třeba soutěžit podle zákona o zadávání veřejných zakázek.

Doplnění veřejně prospěšných staveb je zásadní, jelikož např. u energetické infrastruktury nejde vždy jde o vyhrazené stavby.

Změnu povolení (§ 200) je nově umožněno učinit i po zahájení realizace stavby. Lze také měnit povolení jednotlivým etapám stavby či upustit o realizaci pouze jedné z etap. V odstavci 1 se navíc vypouští povinnost stavebníka při žádosti o změnu povolení zároveň požádat o prodloužení platnosti.

Změna povolení se upravuje po vzoru změny záměru před dokončením.

Povolení stavby nebo zařízení a zrychlené řízení

Zkušební provoz (§ 211) může být nově až tříletý (nyní 1 rok). Zrychlené řízení (§ 212) nyní může být i tam, kde je třeba, posoudit krajinný ráz či záměr vyžaduje další výjimky nebo odchylný postup podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Zároveň požadované souhlasy všech účastníků řízení nemusí být dokládány pouze podpisem na situačním výkresu.

V rámci pozměňovacích návrhů byla ve Sněmovně přijata také úprava povolení záměru uplynutím lhůty (nový § 212a) inspirovaná obdobnou úpravou ze zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie. Přičemž platí, že pokud stavební úřad nevydá rozhodnutí o povolení záměru ve lhůtě podle § 196, platí pro vybrané stavby, že se záměr považuje za povolený. Na základě toho vydá SÚ potřebné osvědčení. Mechanismus lze ale využít pouze pro jednoduché stavby a sítě technické infrastruktury.

Stavebník ale musí podat žádost ve zrychleném řízení podle § 212, čímž se tento mechanismus automaticky nevztahuje na záměry EIA, záměry v místech bez územního plánu, záměry nesplňující požadavky § 193, zároveň musí také stavebník doložit souhlas všech účastníků řízení.

Z našeho pohledu je návrh žádoucí a může pomoci situaci, kdy v řadě případů stavební úřad zahájí řízení až po roce od obdržení žádosti. Navíc omezení na jednoduché stavby a stavby sítí technické infrastruktury, které jsou standardizované, zabrání případným negativním dopadům. Spolu s podmínkami zrychleného řízení (včetně souhlasů dotčených orgánů, vlastníků DTI i všech ostatních účastníků řízení) pak je do významné míry zajištěno, že záměr je v území přijatelný. Zároveň existuje možnost přezkumu skutečnosti, zda byly splněny podmínky pro povolení záměru, nadřízeným SÚ. Povolení uplynutím lhůty je navíc mírnější než např. úprava v rámci European Grids Package.

Změna využití území

Zcela se vypouští úpravy řízení o povolení dělení nebo scelování území (§ 216 a 217), které nebude nutné povolovat.

Stanovení ochranného pásma

K návrhu stanovení ochranného pásma (§ 219) v rámci návrhu OOP může nově podávat vyjádření i dotčený oprávněný investor. Zároveň se vypouští možnost námitek podle správního řádu (vlastníci nemovitostí a další dotčení).

Vzhledem k faktu, že se v § 219 rozhoduje prostřednictvím OOP, pak zde byl institut námitek poněkud nepatřičný, nadále však mohou být podávány připomínky.

Změna záměru před dokončením

V rámci § 224 se nově nemožnost zásahu do nosných konstrukcí bez změny povolení nahrazuje zákazem změny mechanické odolnosti a stability stavby. Zároveň je umožněno bez změny povolení provádět další (neupřesněné) nepodstatné změny. Pro změnu záměru před dokončením platí požadavky účinné ke dni původní žádosti, ale na základě požadavku stavebníka lze uplatnit požadavky ke dni žádosti o změnu záměru před dokončením nebo ke dni rozhodnutí.

Záměna nemožnosti zásahu do nosných konstrukcí za neměnnost mechanické odolnosti a stability stavby podstatně rozšiřuje možné zásahy do nosných konstrukcí, které nemusí nutně mechanickou odolnost nebo stabilitu změnit. Společně s doplněním nepodstatných změn se celkově významně rozšiřují situace, kdy není třeba měnit povolení, ale tyto změny lze projednat v kolaudačním řízení.

Odvolání

Došlo ke zdůraznění toho, že odvolací orgán nemůže zrušit napadené rozhodnutí (§ 225), ale musí jej rovnou změnit, tím, že se explicitně zapovídá vrácení věci prvoinstančnímu stavebnímu úřadu. U odvolání bez odůvodnění je pak posuzován jen soulad s právními předpisy (§ 226).

Tímto se explicitně zakotvuje plný apelační princip pro všechny případy včetně dalších vad.

Řízení o užívání

Kolaudační rozhodnutí může vydat nově i autorizovaný inspektor (§ 230). Kolaudaci pak nevyžadují staveniště, a to ani pokud jde o stavbu související s vyhrazenými stavbami. Drobnou stavbu lze užívat ihned po jejím dokončení. Stavební úřad v rámci kolaudace pak vydá na žádost vlastníka DTI osvědčení o vzniku zákonného věcného břemene. Stanovuje se povinnost ČÚZK takové zákonné věcné břemeno zapsat do katastru nemovitostí (i bez souhlasu vlastníka nemovitosti). Ustanovením § 232 vymezené součásti žádosti o kolaudační rozhodnutí lze doložit až k závěrečné kontrolní prohlídce nebo kolaudaci (pokud se od prohlídky upouští). Kolauduje se ve vztahu k požadavkům na výstavbu a normám platným v době podání žádosti o povolení záměru. Lhůty v § 234 pro tuto prohlídku se snižují na polovinu. Odvolání proti kolaudačnímu rozhodnutí nemá odkladný účinek (§ 235).

Úprava nekolaudace stavenišť je na první pohled zbytná, jelikož staveniště jsou drobnou nebo jednoduchou stavbou. V případech vyhrazených staveb ale je staveniště stavbou související a tímto dosud musela být také kolaudována, úprava rovněž řeší stav, kdy je zařízení staveniště součástí záměru, ke kterému bylo vydáno závazné stanovisko EIA a z důvodů výslovných výluk záměrů EIA z jednoduchý staveb by takové zařízení staveniště muselo být kolaudováno. Dochází tak ke zjednodušení a odstranění zbytného procesu.

Osvědčení o vzniku zákonného věcného břemene slouží pro účely zápisu do katastru i bez nutnosti doložení souhlasu vlastníka. Dosud totiž bylo nutné pro zápis břemene zajistit souhlas vlastníka, který ale neměl motivaci jej vydat a mohl být i proti tomuto břemenu ze zákona (obdobně jako když vyvlastňovaný nesouhlasí s vyvlastněním). Tento absurdní postup pak znamenal významné časové a administrativní komplikace u liniových staveb.

Opět i předčasné užívání (§ 236) může povolit autorizovaný inspektor. Navíc podání žádosti o kolaudační rozhodnutí před uplynutím předčasného užívání znamená prodloužení předčasného užívání do vykonavatelnosti kolaudačního rozhodnutí. Obdobné platí i pro zkušební provoz (§ 237). Pro předčasné užívání staveb prováděných dodavatelsky je třeba připojit k žádosti o předčasné užívání vyjádření zhotovitele stavby nebo autorizovaného inspektora, že stavbu lze užívat a nedojde k ohrožení bezpečnosti a zdraví osob nebo zvířat anebo životního prostředí. Maximální lhůta předčasného užívání a zkušebního provozu je nově sjednocena na 3 letech (dříve 1 rok); u veřejně prospěšných staveb se pak lhůta prodlužuje na 10 let (jako u vyhrazených staveb) a zavádí se i speciální úprava pro etapizaci staveb. Odvolání proti rozhodnutím pak opět nemá odkladný účinek.

Stavby přenosové, přepravní a distribuční soustavy pak lze nově užívat ihned po zprovoznění na základě revizní zprávy (§ 236 odst. 6).

Prodloužení lhůt pro předčasný a zkušební provoz je v praxi zejména u staveb technické infrastruktury a staveb vyhrazených zásadní. V rámci výstavby komplexnějších infrastrukturních projektů (např. linky VVN) často nestačí zkušební provoz 1 roku na řádné překontrolování funkčnosti přes všechny povětrností podmínky a sezónní vlivy. Rovněž zohlednění etapizace uvádění do zkušebního provozu nebo předčasného užívání umožní lepší organizaci výstavby u komplexních staveb, kde výstavba může trvat několik let (např. jaderná zřízení), přičemž některé stavby jsou i pro potřeby samotné výstavby realizovány již na začátku, ale kolaudovány jsou až na konci výstavby do trvalého provozu.

Vítáme úpravu užívání staveb energetické soustavy na základě revizní zprávy. V praxi totiž nedává smysl odklad užívání těchto staveb, které jsou provozovány ve veřejném zájmu, a často na jejich provoz čeká jiný stavebník.

Rekolaudace

V řízení o změně v užívání stavby (§ 239), pokud se z dočasné stává trvalá stavba, se neposuzuje soulad s podmínkami podle § 193, pokud od posledního prodloužení trvání stavby se tyto podmínky nezměnily. Povolení se pak vůbec nevyžaduje, pokud se změnily jen požadavky právních předpisů. Dochází i k administrativnímu zjednodušení výrokové části rozhodnutí. V rámci zrychleného řízení pak může i toto vydat autorizovaný inspektor (§ 241).

Pokud rekolaudace na základě stavební úpravy (§ 242) vyžaduje povolení záměru, ruší se specifický postup a postupuje se jako u povolení.

Pasport stavby (§ 245) může být u podzemních staveb sítí technické infrastruktury nahrazením dokumentací zaměření prostorové polohy, rozměru a tvaru. I zde figuruje nově i autorizovaný inspektor.

Odstraňování staveb

Rozhodnutí o povolení odstranění staveb (§ 247) může s výjimkou vyhrazených staveb vydat autorizovaný inspektor jako první úkon v řízení. Nově je účastníkem řízení také ten, kdo má věcné právo ke stavbě. U vyhrazených staveb ale nově nemůže ani stavební úřad vydat rozhodnutí jako první úkon v řízení (odst. 3).

Rozumíme úpravě, podle které autorizovaný inspektor nemůže povolit odstranění vyhrazené stavby (ve zrychleném řízení). Bohužel ale touto úpravou došlo k tomu, že zrychlené řízení o odstranění stavby nelze využít u vyhrazených staveb, což je chyba.

V rámci § 248 je nově doplněno, že pro odstranění cizí stavby, které je nutné pro realizaci stavby, pro kterou je stanoven účel vyvlastnění, se nevyžaduje souhlas vlastníka odstraňované stavby. Dále lze v rámci žádosti o povolení záměru požádat i o odstranění stavby.

Lze zvažovat, že v takovém případě lze využít institutu zrychleného řízení.

V § 255 odst. 3 se doplňuje výluka aplikace § 185 odst. 3, která znamená že k žádosti o dodatečné povolení stavby, která se podává v řízení o odstranění stavby, není nutné přikládat dokumentaci, ale lze ji předložit dodatečně.

Tím by dle předkladatelů měl být v souladu s judikaturou zajištěn prostor pro obstarání dokumentace následně např. v době přerušeného řízení, o což může stavebník požádat. V praxi totiž dokumentace k černým stavbám neexistují.

U § 256 byla schválena úprava, podle které lze nenařídit odstranění stavby i při nesplnění dalších podmínek, pokud by odstranění znamenalo pro stavebníka (nebo veřejný zájem) zjevně nepřiměřený zásah přínosům, přičemž podmínkou ponechání stavby je nedotčení veřejného zájmu a nedotčení práv třetích osob. Odpovědnost za přestupek není dotčena. 

Úprava vyvolává výrazné kontroverze, přičemž předkladatelé argumentují obdobnou již existující úpravou jednání v dobré víře podle § 259 odst. 1.

Vypouští se úprava povolení prodloužení doby trvání stavby (původní § 260).

Obdobná úprava je již v § 254 odst. 4.

Mimořádné postupy

Při obnově po mimořádné události dle § 264 lze stavby pro bydlení a stavby veřejné infrastruktury lze umístit na jiném než původním místě, pokud je to v souladu s ÚPD, územními opatřeními a vymezením zastavitelného území. V případech, kdy není takový pozemek dostupný, lze se souhlasem vlastníka pozemku pořídit a vydat změnu územního nebo regulačního plánu podle § 111a (Nepodstatná změna v zastavitelném území).

Díky doplnění veřejné infrastruktury je možné podle stejných postupů v případě např. živelních pohrom obnovovat dopravní i technickou infrastrukturu. To je zásadní např., pokud je nutné obnovit dodávky elektrické energie apod. Díky specifickému postupu pak lze tyto stavby umístit i ne ve zcela shodné stopě, což je klíčové např. u povodní, aby se zabránilo nevhodnému umístění pro případ opakování záplav.

Návrat na úvodní článek