Co schválila Sněmovna v rámci novely stavebního zákona a co to znamená pro energetiku?

Poslanecká sněmovna schválila 10. července 2026 sněmovní tisk č. 67, tedy další novelu stavebního zákona z roku 2021. Senát ale návrh Sněmovně vrátil Sněmovně 20. srpna. Sněmovna tak musí případně Senát přehlasovat.

Novela stavebního zákona, kterou Svaz energetiky ČR (SEČR) podpořil, přináší velmi výrazné změny, ať už ve změně struktury stavebních úřadů, změny procesu či stanovení dílčích úprav imimo oblast stavebního práva. Deklarovaným cílem je zrychlení a zefektivnění povolovacích procesů. Řada změn se ale týká také energetiky či průmyslu. V tomto článku jsme se tak snažili popsat nejen hlavní změny novely, ale právě i ty s dopady na technickou infrastrukturu, zdroje energie či specifické úpravy v rámci energetického zákona či zákona POZE.

Nejvýznamnější změny návrhu obecně:

Transformace Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ) a vznik Úřadu rozvoje území ČR (ÚRÚ ČR)

Ten bude povolovat všechny vyhrazené stavby jako dosud DESÚ. Zároveň je ale úřad ústředním správním úřadem také ve věcech územního plánování (a stavebního řádu, vyvlastnění). Ministerstva navíc přestávají být odvolacími orgány. Na ÚRÚ ČR přechází z MMR také metodické řízení podřízených stavebních úřadů a orgánů územního plánování. Vzniká tedy fakticky samostatný „nejvyšší stavební úřad“ se 14 podřízenými Úřady rozvoje území kraje v jednotlivých krajích, které mají 205 Územních pracovištích odpovídajícím dnešním obcím s rozšířenou působností. Nejmenší stavební úřady mají naopak zaniknout, případně z nich mohou vzniknout detašovaná pracoviště územních pracovišť. Svá detašovaná pracoviště může zřídit rovněž ÚRÚ ČR. Nyní není zatím jasné, kolik takových pracovišť bude. Nově pak může být stavebním úřadem pro zákonem vybrané činnosti i autorizovaný inspektor.

Převedení úředníků stavebních úřadů pod stát se má řídit dle jejich převažující pracovní činnosti. Tento úkol je přitom klíčový. Úspěch novely totiž stojí a padá mj. s tím, zda se podaří zajistit dostatek odborných pracovníků a včas je zaškolit. Z pohledu SEČR bude toto jeden z nejtěžších a nejdůležitějších úkolů. Paralýzou si již stavebníci prošli v posledních dvou letech, nelze tento stav opakovat.

Došlo také k posílení koordinační role úřadů, kdy nově musí s dotčenými orgány zajišťovat koordinaci jejich vyjádření, stanovisek a závazných stanovisek, řešení rozporů a odstraňování vad. Zároveň jsou stanoveny jasné lhůty (§ 18 odst. 2) a nepřihlíží se k již jednou posouzeným aspektům (např. § 54 nebo § 193).

Zde by tedy snad mělo dojít k zamezení současné situace, kdy v případě protichůdných či chybných závazných stanovisek někdy zbytečně dochází k blokování jakékoliv dohody.

Integrace dotčených orgánů na úseku stavebního práva

Zároveň došlo k další integraci agend některých dotčených orgánů, kdy se tímto o jejich vyjádření a stanoviska nebude žádat separátně, ale k posouzení dojde stavebním úřadem v rámci řízení o povolení záměru. Oproti původnímu návrhu nedojde k integraci pouze v rámci zastavitelného území (s omezenou integrací SEČR nesouhlasil), ale na celém území se stanovenými výjimkami (u životního prostředí např. území evropsky významné lokality, národní parky apod.).  U některých dalších dotčených orgánů dojde k nahrazení závazného stanoviska vyjádřením. Zároveň se s odloženou účinností ruší Jednotné environmentální stanovisko.

Princip integrace dotčených orgánů je v obecné rovině správným a žádoucím a může zajistit výrazně jednodušší, rychlejší a komplexnější povolení jednotlivých záměrů. Opět ale je nezbytné zajistit dostatek odborných pracovníků.

Územní plánování v samostatné působnosti samospráv

Končí přenesená působnost u územního plánování. Obce a kraje tak budou územně plánovací dokumentaci (ZÚR u krajů, ÚP a RP u obcí) a související podklady zpracovávat, pořizovat a schvalovat samostatně. Za obce, které nebudou sto pořídit územní plán sami, může ÚP vydat jiná obec, kraj, společenství obcí, ale také ÚRÚ kraje (v tomto případě bezplatně). K výraznému posílení rolí obcí dochází např. v § 55, kdy obce (pořizovatel) rozpory mezi dotčenými orgány nebo mezi obcí nebo krajem a dotčeným orgánem řeší v 1. kole. Až při nedohodě zasahuje Úřad. Územně plánovací dokumentace navíc nově je veřejným zájmem na prostorovém uspořádání a způsobu využití území (§ 72). Úřad místo MMR také mj. pořizuje politiku územního rozvoje a územní rozvojový plán (§ 21).

SEČR považuje za klíčové, aby stát měl dostatečné nástroje pro realizaci staveb ve veřejném zájmu a staveb nadregionálního významu v území. Posílení role samosprávy nesmí vést v území k blokaci rozvoje či posilování staveb technické infrastruktury, jejichž provozovatelé tímto rozvojem plní své zákonné povinnosti. V případech, kdy se zájmy obcí dostanou do rozporu s prioritami státu, je nezbytné umožnit státu tyto priority naplňovat.

K vyvážení rolí by na základě těchto připomínek mělo dojít například posílením role oprávněných investorů, respektováním záměrů uvedených v digitálních technických mapách (§ 193 odst. 4 se vztahuje ale pouze na posuzování záměrů) či omezením některých původně navržených změn bez projednání (doplnění OI do projednání protichůdných stanovisek dle § 55 odst. 1, do stran uplatňujících vyjádření dle § 89 odst. 5, projednání podstatné úpravy v § 103, reformulace § 193 odst. 2, konzultace městských stavebních předpisů dle § 152, vyjádření se k návrhu OOP k ochranným pásmům dle § 219 odst. 1).

Vybrané dopady na energetiku

Novela má mj. zjednodušit a urychlit povolování energetické infrastruktury a energetických staveb. Významným opatřením je prodloužení platnosti povolení staveb dopravní a technické infrastruktury ze dvou na čtyři roky a možnost dalšího prodlužování; u vyhrazených a nově i veřejně prospěšných staveb po zahájení realizace povolení nepropadá. Pro energetiku je důležité také rozšíření možnosti využít mezitímní rozhodnutí ve vyvlastňovacím řízení a zjednodušení procesu u liniových energetických staveb. Nově lze navíc u jednoduchých staveb a sítí technické infrastruktury využít mechanismus, kdy při nečinnosti stavebního úřadu může po splnění podmínek dojít k povolení záměru uplynutím zákonné lhůty.

V nezastavitelném území bude možné povolovat stavby pro energetickou bezpečnost a tyto stavby nebude možné blokovat stavební uzávěrou; u fotovoltaických elektráren se zároveň omezuje možnost jejich plošného vylučování regulačními plány a obecně se FVE mimo kulturní a národní kulturní památky nepovažují za stavby v rozporu s charakterem území či se zájmy památkové péče. U požadavků na úspory energie se nově zohledňuje jejich technická, funkční a ekonomická proveditelnost. V oblasti energetické bezpečnosti se mezi stavby pro energetickou bezpečnost nově zařazují také úložiště radioaktivního odpadu a za stanovených podmínek spalovny nebezpečného odpadu související s energetickou infrastrukturou. Dochází také k výrazným posunům u parametrů záměrů, po jejichž překročení musí záměr pro případné povolení projít zjišťovacím řízením EIA.

Mimo vlastní stavební a povolovací proces novela přináší řadu změn přímo do energetické legislativy. Energetický zákon upřesňuje úpravu kapacitního mechanismu. U licencí se upravuje mechanismus podávání žádostí o prodloužení licence. U elektrických přípojek se nově omezuje povinnost distributora hradit náklady na přípojky v zastavitelném území na délku 50 metrů. V plynárenství se upravují ochranná pásma regulačních stanic a zpřesňuje se vymezení technologických objektů podle tlaku. V teplárenství se mění způsob stanovení limitní ceny tepelné energie – nově se zohledňují pouze náklady na vytápění u konkurenčního zdroje, nikoli jeho úplné kapitálové náklady. Současně se vyjasňuje právní povaha jednotlivých částí tepelných sítí, například tepelných přípojek a předávacích stanic. Novela dále zvyšuje hranici pro státní autorizaci elektráren z 1 na 100 MW a u malých FVE posouvá některé související administrativní a daňové limity. U elektřiny z FVE se zvyšuje hranice instalovaného výkonu pro osvobození od daně z 50 na 100 kW.

Celý popis změn stavebního zákona naleznete zde nebo v jednotlivých článcích níže: