Svaz energetiky žádá úpravy Industrial Accelerator Act (IAA)

Hlavním cílem IAA je zvýšení poptávky po nízkouhlíkových technologiích a výrobcích vyrobených v Evropě, a to mj. pomocí úpravy požadavků na zadávání veřejných zakázek a režimy veřejné podpory. Akt stanoví cíl zvýšit do roku 2035 podíl zpracovatelského průmyslu na HDP EU na 20 % (z 14,3 % v roce 2024).

IAA podle EK posiluje jednotný trh a průmysl:

Podporou trhů pro produkty „vyrobené v EU“ a nízkouhlíkové výrobky

·       IAA zavádí preferenci „vyrobeno v EU“ a nízkouhlíkových produktů při zadávání veřejných zakázek a režimech veřejné podpory s cílem zvýšit poptávku po evropských průmyslových výrobcích – od cementu, přes hliník až po technologie s nulovými čistými emisemi, jako jsou baterie, solární energie, větrná energie, tepelná čerpadla a jaderná energie. Pokud jde o ocel, akt navrhuje preferenci nízkouhlíkové oceli s cílem vytvořit poptávku na trhu.

Zajištění přínosu skutečné hodnoty přímých zahraničních investic pro EU

·       EU zůstává hlavním cílem přímých zahraničních investic (v roce 2024 téměř čtvrtina celosvětového objemu PZI). IAA zavádí podmínky pro investice přesahující 100 milionů EUR do nově vznikajících odvětví, jako jsou baterie, elektrická vozidla, fotovoltaika a kritické suroviny.

Zjednodušení povolování

·       IAA zavádí digitální „jednotné kontaktní místo“ s jasnými lhůtami, dále i fikci souhlasu (tacit approval) v některých fázích povolovacích procesů u energeticky náročných dekarbonizačních projektů.

Podporu udržitelné výroby

·       IAA zavádí akcelerační oblasti pro průmysl. Projekty v těchto oblastech budou využívat profilování s investory a podporu při rozvoji dovedností.

Pohled SEČR

Svaz energetiky České republiky (SEČR) podporuje opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, posílení jeho role ve světě a boj proti deindustrializaci. Důležité je i posílení strategické soběstačnosti EU. Průmysl je nejen výrazným zaměstnavatelem a tvůrcem evropského HDP, ale také výrazným spotřebitelem energie. Zároveň v současné době průmysl čelí těžké geopolitické situaci, celním bariérám či neférové podpoře konkurence ze třetích zemí.

Hlavním cílem IAA je zvýšení poptávky po nízkouhlíkových technologiích a výrobcích vyrobených v Evropě. Akt stanoví cíl zvýšit do roku 2035 podíl zpracovatelského průmyslu na HDP EU na 20 % (z 14,3 % v roce 2024). Tento cíl obecně SEČR podporuje.

Zároveň ale některé navržené úpravy IAA jsou z našeho pohledu kontraproduktivní, omezují konkurenci a neodstraňují skutečné důvody klesající konkurenceschopnosti Evropy. Z pohledu energetiky je přitom klíčové, aby navrhovaná opatření nevedla k dalšímu zvyšování nákladů na energie, omezení dostupnosti klíčových technologií a zpomalení investic do energetické infrastruktury, které jsou nezbytné pro úspěšnou dekarbonizaci a zachování konkurenceschopnosti evropského průmyslu.

Pozice podrobněji

První skupina připomínek se soustředí na zjednodušení a realističnost povolovacích procesů. SEČR požaduje vyjmutí připojení k elektrické síti z jednotného povolovacího řízení, protože jde o technicky komplexní a smluvní proces, který nelze efektivně zahrnout do správního řízení a jeho začlenění by mohlo ohrozit stabilitu sítě i zpomalit procesy. Dále je zdůrazněna potřeba zkrácení lhůt, konkretizace požadavků na doplnění žádostí a omezení nadbytečné administrativy včetně rozsahu dokumentace. Připomínky také prosazují omezení opakované účasti veřejnosti pouze na přímo dotčené subjekty, aby se předešlo zbytečným průtahům, zejména u strategických infrastrukturních projektů.

Druhá oblast se týká pravidel pro původ výrobků, veřejné zakázky a státní podporu. SEČR požaduje jasné a transparentní stanovení metodik (např. pro určení „EU původu“) a omezení pravomocí Evropské komise rozhodovat prostřednictvím delegovaných aktů bez dostatečných kritérií. Důraz je kladen na právní jistotu (např. zákaz retroaktivních zásahů do již uzavřených zakázek), dostatečné přechodné období a zohlednění reálné dostupnosti dodavatelů a technologií v EU. SEČR také navrhuje zmírnění cenových a časových limitů pro výjimky a zavedení výjimek pro specifické sektory, zejména energetiku, kde často neexistují adekvátní evropské alternativy u dodavatelů.

Třetí okruh připomínek se zaměřuje na zajištění konkurenceschopnosti, technologické neutrality a investiční stability. SEČR požaduje, aby regulace nezvyšovala náklady (zejména ceny energií) a neomezovala dostupnost klíčových technologií či globálních dodavatelských řetězců, například u jaderné energetiky nebo inovativních projektů („first-of-a-kind“). Zdůrazňuje potřebu sladění s existující legislativou (např. taxonomie, ISO normy), omezení nadměrné regulace a administrativní zátěže a nastavení realistických podmínek pro investice, včetně zkrácení schvalovacích lhůt a omezení sankcí. Celkově je cílem zabránit tomu, aby navrhovaná opatření vedla k vyšším nákladům, snížení konkurence nebo zpomalení dekarbonizace průmyslu.

Celé stanovisko naleznete zde.