Stanovisko SEČR k novele vodního zákona (2026)

Požadujeme odstranění nejasných či duplicitních požadavků a zabránění goldplatingu. Svaz zpochybňuje komplikovaný a nejasný systém výpočtu poplatků za vypouštění odpadních vod či vytváření nové povinnosti paralelní k energetickým auditům.

Hlavním cílem novely je zajistit řádnou a úplnou transpozici směrnice (EU) 2024/3019 o čištění městských odpadních vod. Směrnice vedle ochrany životního prostředí nově posiluje také ochranu veřejného zdraví, podporu adaptace na změnu klimatu, energetickou neutralitu a oběhové hospodářství. Návrh proto upravuje vodní zákon, zákon o vodovodech a kanalizacích, zákon o ochraně veřejného zdraví, zákon o hospodaření energií a občanský soudní řád.

Návrh zohledňuje požadavek směrnice, aby městské odpadní vody z aglomerací s 1 000 a více ekvivalentními obyvateli byly zpravidla odváděny stokovými soustavami. Směrnice dále zpřísňuje požadavky na čištění městských odpadních vod. Vedle sekundárního a terciárního čištění zavádí také kvartérní čištění zaměřené na odstraňování mikropolutantů.

Další významnou oblastí je energetická neutralita čistíren odpadních vod. Návrh zavádí pravidla pro energetické audity, zlepšování energetické bilance a podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů v souladu s požadavky směrnice. Současně upravuje vztah mezi energetickým posouzením podle zákona o vodovodech a kanalizacích a energetickým auditem podle zákona o hospodaření energií.

V zákoně o vodovodech a kanalizacích se dále navrhuje změna § 20 spočívající ve zrušení dosavadních výjimek z úhrady za odvádění srážkových vod do jednotné kanalizace. Cílem je vytvořit ekonomickou motivaci k zasakování, akumulaci a jinému odpovědnému hospodaření a zajistit spravedlivější rozdělení nákladů spojených s odváděním srážkových vod mezi jejich původce.

Navrhovaná právní úprava bude spojena s významnými investičními a provozními náklady ve veřejném i soukromém sektoru. Nejvýznamnější dopady lze očekávat u obcí a vlastníků vodohospodářské infrastruktury v souvislosti s rozšířením stokových soustav, modernizací čistíren odpadních vod, zaváděním terciárního a kvartérního čištění, zpracováním integrovaných plánů a plněním požadavků na energetickou neutralitu.

Náklady na opatření, která bude nezbytné postupně realizovat v průběhu implementace, jsou v současné době v kategorii investičních nákladů odhadovány v rozmezí 115,8 až 176,1 miliardy Kč a v kategorii provozních nákladů v rozmezí 5,0 až 6,5 miliardy Kč.

Národní prováděcí program bude zpracován do konce října 2026. Následně bude projednán v rámci meziresortního připomínkového řízení a předložen vládě České republiky.

Stanovisko SEČR

Svaz energetiky České republiky (SEČR) požaduje především co nejméně zatěžující transpozici evropských povinností a odstranění nejasných či duplicitních požadavků. Svaz kritizuje mj. komplikovaný a nejasný systém výpočtu poplatků za vypouštění odpadních vod či nová pravidla pro recyklované vody a další povinnosti, které podle něj dostatečně nezohledňují stávající systémy, například ISPOP. Za zásadní považuje také změnu přístupu k energetickému posuzování čistíren městských odpadních vod: místo vytváření nové paralelní povinnosti a systému odborníků požaduje využití již existujících energetických auditů podle zákona o hospodaření energií. Svaz požaduje větší právní jasnost, minimalizaci administrativní a ekonomické zátěže a úpravu návrhu tak, aby nové povinnosti byly skutečně nezbytné a odpovídaly požadavkům příslušné evropské směrnice.

Celé stanovisko zde