Zásobníky plynu, ceny energií a zima 2026: Na co se připravit?

Proč jsou evropské plynové zásobníky letos plněny pomaleji než v minulých letech?

Pomalejší tempo plnění souvisí především s ekonomikou uskladnění plynu. Po většinu letošní plnicí sezóny nebyl rozdíl mezi aktuální a zimní cenou (tzv. winter-summer spread) plynu natolik atraktivní, aby výrazněji podporoval dodatečné vtláčení do zásobníků – často dosahoval i negativní hodnoty, Pro obchodníky je přitom právě tento cenový rozdíl jedním z hlavních faktorů při rozhodování o nákupech a uskladnění plynu. Část z nich proto nákupy odkládala, neboť se po vypuknutí konfliktu s Íránem domnívala, že napětí v oblasti Hormuzského průlivu bude pouze krátkodobé a ceny plynu relativně záhy klesnou.  Přesto se evropské zásobníky dařilo ve většině zemí, včetně České republiky, průběžně plnit.

Evropský plynárenský trh dnes funguje jinak než před několika lety, kdy byla Evropa výrazně závislá na dodávkách ruského plynu. Tehdy probíhal dovoz téměř rovnoměrně v průběhu roku a dovozci si na zimní špičku museli přes léto plyn „naspořit“.  V současnosti mají významnou roli dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG), které lze lépe přizpůsobovat aktuální spotřebě. Zejména v zemích s přímým přístupem k LNG terminálům, například v Nizozemsku nebo Belgii, může být část flexibility zajištěna průběžnými dodávkami LNG během zimy. To může vést i k větším rozdílům v tempu plnění zásobníků mezi jednotlivými státy. LNG však zásobníky nenahrazuje a jejich role pro zvládání zimní spotřeby i bezpečnost dodávek zůstává zásadní. Zároveň je evropská spotřeba plynu ve srovnání s předkrizovým obdobím nižší.

Hrozí České republice před zimou nedostatek plynu?

Ne. Česká republika je na nadcházející zimní sezonu připravena poměrně dobře. Tuzemské zásobníky jsou naplněny téměř na 75 % (stav k 20. 9.), což představuje solidní úroveň připravenosti.

Přestože je naplněnost mírně nižší než v některých předchozích letech, ve srovnání s řadou okolních zemí i evropským průměrem si Česko vede lépe. Samotné mezinárodní srovnání procent může být navíc zavádějící. Jednotlivé země se výrazně liší velikostí zásobníků vůči spotřebě, jejich těžebním výkonem i možnostmi průběžného dovozu plynu během zimy. Například Polsko, které má dnes zásobníky naplněno téměř ze 100 %, má oproti České republice výrazně menší skladovací kapacitu vzhledem k celkové spotřebě země.

Zároveň je důležité si uvědomit, že zásobníky nepředstavují jediný zdroj plynu pro zimní období. Vedle těžby ze zásobníků plyn do České republiky proudí průběžně také ze zahraničí. Celková bezpečnost dodávek proto závisí na kombinaci zásob v podzemních zásobnících, dostupnosti dovozních tras a aktuálních dodávek na evropský trh. Situaci na světových trzích a v evropských zemích je nutné nadále průběžně sledovat a vyhodnocovat, ale aktuální stav nenaznačuje významnější riziko fyzického nedostatku plynu pro české domácnosti ani průmysl.

Jaký dopad bude mít zákaz dovozu ruského LNG do Evropské unie?

Z pohledu energetické bezpečnosti by zákaz dovozu ruského LNG neměl pro Evropu představovat zásadní problém. Evropskému trhu se již v posledních letech podařilo nahradit výrazně větší objemy ruského potrubního plynu. Na globálním trhu se zároveň v následujících letech očekává další růst nabídky LNG díky novým exportním kapacitám. Evropské dodávky jsou dnes výrazně diverzifikovanější než před několika lety a trh má k dispozici širší portfolio dostupných zdrojů.

Určitý tlak na růst cen v některých zemích lze očekávat, zásadní problém pro energetickou bezpečnost Evropy by však tato změna představovat neměla. S postupným omezováním dodávek plynu z Ruska bude Evropa potřebovat větší objem alternativních dodávek, zejména LNG, což může alespoň dočasně nebo regionálně vytvářet dodatečný tlak na ceny.

Vývoj tedy bude záviset především na situaci na globálním trhu, tempu růstu nové nabídky LNG a geopolitických faktorech ovlivňujících mezinárodní obchod s plynem. Aktuálně a do dalších měsíců je klíčovým cenovým faktorem zejména vývoj situace na Blízkém východě, nikoliv zákaz dovozu ruského LNG do EU.

Jak se mohou během zimy vyvíjet ceny plynu?

Vývoj cen bude záviset především na průběhu zimy a situaci na světových trzích. V případě mírné zimy lze očekávat nižší spotřebu plynu a menší tlak na ceny. Naopak studená a dlouhá zima by znamenala vyšší odběr plynu, rychlejší čerpání zásobníků a větší potřebu dodatečných dovozů do Evropy, což by mohlo přispět k růstu cen na velkoobchodních trzích.

Významným faktorem zůstává také vývoj na Blízkém východě. Přetrvávající nejistota kolem dodávek z oblasti Perského zálivu ovlivňuje globální trh s LNG a přispívá k vyšším cenám plynu nejen pro letošní zimu, ale i pro následující období. Tyto ceny se postupně promítají také do maloobchodních ceníků.

Je však důležité zdůraznit, že obchodníci obvykle nakupují plyn s velkým předstihem podle očekávané spotřeby. Krátkodobé výkyvy na burze se proto nepromítají do účtů domácností okamžitě.

Proč růst cen plynu ovlivňuje i cenu elektřiny?

Plyn a elektřina jsou na evropském trhu úzce propojené. Přibližně ve 40 % času určují cenu elektřiny právě plynové elektrárny. Jejich význam je přitom vyšší zejména v zimních měsících, kdy roste spotřeba energií a část obnovitelných zdrojů vyrábí méně. Pokud tedy roste cena zemního plynu, zdražuje i výroba elektřiny v plynových elektrárnách. Tento vývoj se následně promítá do cen elektřiny na velkoobchodním trhu.

Může se opakovat energetická krize z let 2022 až 2023?

Současná situace není s krizí po ruské invazi na Ukrajinu zcela srovnatelná. Tehdy Evropa řešila bezprecedentní výpadek hlavního dodavatele plynu a zároveň měla omezené možnosti, jak dodávky rychle nahradit. Nedisponovala ani smlouvami, ani kapacitami LNG terminálů. Dnes je situace výrazně odlišná. Evropský trh je diversifikovanější, spotřeba plynu je ve srovnání s předkrizovým obdobím nižší, fungují nové LNG terminály a Evropa disponuje širším portfoliem dodavatelů i dovozních tras. Do České republiky dnes plyn proudí především ze západu prostřednictvím německé soustavy, zároveň však zůstávají důležitou součástí bezpečnosti dodávek také tuzemské zásobníky.

Diskuse se tak nevede o možném nedostatku suroviny či vyhlašování stavů nouze, ale především o tom, jak se bude dále vyvíjet cena energií na globálních trzích.

Co je dnes hlavním důvodem zdražování elektřiny?

Pokud mluvíme o obchodní složce ceny elektřiny, nejvýznamnějším faktorem je aktuálně vývoj na trhu se zemním plynem a geopolitická nejistota spojená s konfliktem na Blízkém východě.

Z dlouhodobějšího pohledu ovlivňují cenu elektřiny také další faktory, jako propojenost evropských trhů, energetický mix a závěrný zdroj v jednotlivých zemí, národní a evropské regulace nebo systém emisních povolenek. Právě kombinace těchto faktorů bude určovat cenový vývoj v následujících letech.