Stanovisko SEČR k aktualizaci Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro období 2026–2030

Aktualizovaný Národní akční plán adaptace v analytické části sumarizuje podstatné aktuální informace a podklady z hlediska vývoje změny klimatu na území ČR s cílem identifikovat narůstající a předpokládané problémy (rizika, dopady) spojené s projevy změny klimatu. Tato část vychází z Hodnocení změny klimatu a adaptačních potřeb ČR (ČHMÚ, 2025).

V návrhové části jsou na základě provedeného Vyhodnocení plnění Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro období 2021-2025 formulovány konkrétní úkoly spadající do rámce adaptačních opatření daného národní adaptační strategií. Aktualizovaný akční plán je strukturován do specifických a dílčích cílů a obsahuje soubor konkrétních adaptačních opatření a úkolů, včetně jejich specifikace, určení gestora (na úrovni ministerstev, resp. členů vlády), spolupracujících subjektů, časového rámce plnění, předpokládaných výstupů a rámcového vymezení finančních zdrojů a očekávaných nároků do roku 2030.

Opatření a úkoly se zaměřují zejména na adaptaci v oblasti hospodaření s vodou, krajiny a ekosystémů, lesního a zemědělského hospodaření, ochrany zdraví obyvatelstva, sídel a infrastruktury a zvyšování připravenosti veřejné správy i společnosti na změnu klimatu a s ní související nárůst četnosti a intenzity mimořádných událostí.

Stanovisko SEČR

Svaz energetiky České republiky (SEČR) požaduje vypuštění úkolu týkajícího se stanovení minimálních zůstatkových průtoků, protože obecná pravidla nedokážou zohlednit specifika jednotlivých toků a mohla by vést k omezení či zastavení významných výrob i k nežádoucímu zrychlování odtoku vody. Dále žádáme vyjasnění, zda plánování opatření pro eliminaci klimatických rizik v energetice odpovídá havarijním plánům dle vyhlášky č. 193/2023 Sb., kdo bude vyhodnocovat rizika v oblasti energetické bezpečnosti (zda MPO nebo subjekty kritické infrastruktury) a z jakých podkladů bude MPO vycházet. Současně požadujeme upřesnění, zda se do posuzování přírodních a klimatických rizik v energetice zapojí i další relevantní subjekty, například prostřednictvím oborových asociací.

Stáhnout stanovisko zde.

Další aktuality

Stanovisko SEČR k Návrhu optimálního způsobu využití území zbytkových jam lomu Libouš a lomu Bílina

SEČR požaduje vypuštění úkolu týkajícího se stanovení minimálních zůstatkových průtoků a vyjasnění dalších úkolů Aktualizace NAP.

Stanovisko SEČR k přípravě Národního a regionálního partnerského plánu ČR pro období 2028 – 2034

SEČR požaduje především posílení role energetické infrastruktury – zejména elektrizační soustavy – jako nezbytného předpokladu dekarbonizace, rozvoje obnovitelných zdrojů a celkové energetické bezpečnosti.

Tuhé mrazy letošní zimy zvládlo tuzemské teplárenství a plynárenství díky pokračujícím investicím