Stanovisko k návrhu Národního plánu na obnovu přírody

Návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP) zpracovalo Ministerstvo životního prostředí ČR podle požadavků nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 o obnově přírody. Výsledná podoba NPOP bude následně vládě předložena ke schválení po projednání a dokončení v návaznosti na připomínky Komise nejpozději do 1. září 2027. Zároveň je vládě předkládán návrh personálního zajištění agendy obnovy přírody a implementace NPOP.

NPOP by měl být základním strategickým dokumentem pro zlepšení stavu české přírody a krajiny a současně hlavním nástrojem pro implementaci nařízení na území České republiky.

Mezi klíčová opatření navržená v plánu patří, kromě ochrany a obnovy biologické rozmanitosti, obnova vodního režimu krajiny a zlepšení její struktury tak, aby v souladu s dalšími strategiemi a aktuálními potřebami byla odolnější vůči změnám klimatu a extrémům, ať již jde o vlny sucha či povodně.

Stejně tak opatření cílí na zachování a zvyšování podílu zeleně ve městech, jako důležitého aspektu pro zajištění pohody života jejich obyvatel. NPOP je tak v úzké synergii s politikami v oblasti adaptace na změnu klimatu, vodohospodářství, zemědělství i lesnictví a investice do obnovy přírody, resp. naplňování NPOP budou přispívat k naplňování řady dalších cílů a potřeb.

Stanovisko SEČR

Svaz energetiky České republiky (SEČR) požaduje především vyvážení cílů ochrany přírody s potřebami energetické transformace, energetické bezpečnosti a rozvoje veřejné infrastruktury. SEČR upozorňuje, že návrh je v současné podobě jednostranně zaměřen na ochranu přírody a nedostatečně zohledňuje stávající i připravovanou energetickou infrastrukturu a další veřejné zájmy.

SEČR proto požaduje, aby při všech opatřeních byly zohledňovány přínosy obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů, energetických sítí, akumulace a dalších technologií a aby případné střety byly řešeny individuálně, přednostně pomocí technických, zmírňujících či kompenzačních opatření namísto plošného omezování energetických staveb. Zároveň SEČR požaduje respektování technické proveditelnosti, ekonomické přiměřenosti a nákladů na provoz a údržbu infrastruktury, ochranu její bezpečnosti a spolehlivosti a zapojení vlastníků či dotčených ekonomických subjektů do rozhodování.

Celkově Svaz usiluje o to, aby obnova přírody nebyla nastavena způsobem, který by vytvářel nepřiměřené překážky pro rozvoj energetiky, plnění klimatických cílů ČR a zajištění energetické bezpečnosti.

 Stáhnout stanovisko