Stabilita elektřiny v době změn: proč se mluví o kapacitním mechanismu

Česká energetika vstupuje do období, kdy se bezpečnost dodávek stává klíčovým tématem

Česká republika byla v posledních letech zvyklá na vysokou míru bezpečnosti dodávek elektřiny. Tuzemská elektrizační soustava je robustní a historicky disponovala dostatkem řiditelné výrobní kapacity nad rámec špičkové spotřeby. Tato výhoda se ale bude v příštích letech postupně zmenšovat. Hlavním důvodem je očekávaný pokles výroby elektřiny z uhlí, který nebude možné jednoduše nahradit pouze fungováním volného trhu.

Energetika se současně mění i na straně spotřeby. Elektřina bude hrát stále významnější roli v dopravě, průmyslu, vytápění, datových centrech a případně také při výrobě vodíku. Většinu domácí spotřeby mají do budoucna pokrývat obnovitelné a jaderné zdroje, doplněné například kogenerací, plynovými zdroji nebo dovozem. Ani to však samo o sobě nemusí stačit pro situace, kdy je spotřeba vysoká a výroba z méně řiditelných zdrojů nízká.

Právě v těchto chvílích budou zapotřebí zdroje, které dokážou rychle a spolehlivě dodat elektřinu do sítě. Problém je v tom, že takové zdroje mohou být potřeba jen po omezený počet hodin ročně. Pokud by měly spoléhat pouze na příjmy z prodeje elektřiny na velkoobchodním trhu nebo z podpůrných služeb, bylo by pro ně obtížné pokrýt investiční a fixní náklady. Jejich ekonomika by navíc často závisela na několika málo hodinách s extrémně vysokou cenou elektřiny, což není žádoucí ani pro spotřebitele, ani pro trh jako celek.

Riziko nedostatku řiditelného výkonu přitom není jen teoretické. Podle studií zdrojové přiměřenosti ERAA 2024 a ERAA 2025 jsou potíže s bezpečností dodávek v České republice dlouhodobé a očekávaný počet hodin s rizikem nedodávky překračuje národní bezpečnostní limit. Spolehlivostní standard pro ČR je v průměru 6,7 hodiny nedodávky ročně, zatímco modelované hodnoty LOLE (Loss of Load Expectation) jej ve všech uvedených scénářích a letech překračují.

Pro spotřebitele by takový vývoj mohl znamenat častější cenové špičky, komplikace při plánování provozu firem nebo v krajním případě i riziko omezení dodávek. Bezpečnost dodávek elektřiny přitom není technický detail energetiky, ale jeden ze základních předpokladů fungování průmyslu, služeb i každodenního života domácností.

„Kapacitní mechanismus je cena za transformaci energetiky a nástroj důležitý pro dlouhodobou bezpečnost i konkurenceschopnost České republiky. Nicméně musí být nastaven efektivně, transparentně a spravedlivě — nikoli jako neúměrně drahý nebo nepřehledný systém,“ říká Josef Kotrba, výkonný ředitel Svazu energetiky ČR.  

Co je kapacitní mechanismus?

Kapacitní mechanismus jednoduše:

Kapacitní mechanismus je ekonomický nástroj, který má zajistit, aby byla v soustavě k dispozici dostatečná výrobní nebo jiná flexibilní kapacita pro chvíle, kdy ji bude systém potřebovat. Neplatí se v něm přímo za vyrobenou elektřinu, ale za připravenost kapacity být dostupná v případě potřeby.

Jak má fungovat v ČR:

Zvolenou variantou má být takzvaný kapacitní trh. Poskytovatelé kapacity by byli vybíráni v transparentních aukcích podle evropských pravidel. Rozhodujícím parametrem mezi účastníky, kteří splní technické podmínky, má být nabízená cena za 1 MW sníženého výkonu. Účast v aukci má být dobrovolná pro všechny kvalifikované poskytovatele.

Co znamená snížený výkon:

Snížený výkon vyjadřuje reálný přínos zdroje, úložiště nebo odezvy poptávky pro bezpečnost soustavy. Vypočítává se jako nominální výkon násobený faktorem snížení, který zohledňuje schopnost dané kapacity plnit požadovanou úlohu po srovnatelný časový úsek.

Nastavení mechanismu rozhodne o jeho úspěchu

Zavedení kapacitního mechanismu v České republice se připravuje podle evropských pravidel veřejné podpory CISAF. Ministerstvo průmyslu a obchodu již dříve rozhodlo, že využije právě tento postup. Česká republika by se tak měla stát první zemí, která bude mít kapacitní mechanismus notifikovaný podle těchto pravidel. Rychlejší cesta však zároveň znamená nutnost velmi pečlivého nastavení a dodržení všech podmínek.

Právě v parametrech mechanismu se skrývá řada důležitých otázek. Jednou z nich je rozdělení nákladů. Pravidla CISAF počítají s tím, že 90 procent nákladů ponesou spotřebitelé podle své spotřeby v 1 až 5 procentech obchodních period s nejvyšší cenou elektřiny. Smyslem je, aby náklady na bezpečnost více dopadaly na ty, kteří elektřinu potřebují právě v rizikových hodinách. Takto úzké nastavení však může nést i riziko neúměrného zatížení některých skupin firem, zejména v průmyslu.

Důležité bude také to, jak srozumitelné a předvídatelné budou podmínky účasti v aukcích. Právě jasná pravidla mohou rozhodnout o tom, zda se investoři do nových řiditelných zdrojů, úložišť či dalších forem flexibility skutečně zapojí. Pokud má kapacitní mechanismus plnit svou roli, musí být nastaven tak, aby podporoval reálnou dostupnost kapacity a zároveň zbytečně nezvyšoval náklady pro zákazníky.

Role a pozice Svazu energetiky ČR

Svaz energetiky ČR je od počátku příprav odborným partnerem Ministerstva průmyslu a obchodu pro věcné konzultace a diskuse za celý sektor i potenciální dodavatele technologií. Konkrétní pravidla a podobu mechanismu však nastavuje stát. Role SEČR spočívá především v tom, aby se do debaty dostávaly praktické zkušenosti energetického sektoru a aby výsledné řešení bylo funkční, transparentní a dlouhodobě udržitelné.

Energetická transformace není jen o výstavbě nových zdrojů. Je také o tom, zda bude systém jako celek schopen spolehlivě fungovat ve chvílích, kdy slunce nesvítí, vítr nefouká a spotřeba je vysoká. Kapacitní mechanismus proto nelze vnímat jako samoúčelnou podporu energetiky, ale jako pojistku pro bezpečné dodávky elektřiny v období zásadních změn. Aby tuto roli naplnil, musí být připraven promyšleně, srozumitelně a s ohledem na dopady na zákazníky i konkurenceschopnost české ekonomiky.