Pozice SEČR k návrhu revize ETS

Evropská komise 17. července 2026 zveřejnila Akční plán elektrifikace a návrh změny nařízení 2019/943 o vnitřním trhu s elektřinou a zároveň také návrh revize systému EU ETS.

Systém ETS

EK deklaruje v rámci snah o elektrifikaci zájem pomoci také výrobcům těžit z úsilí o dekarbonizaci průmyslu a elektrifikaci, k čemuž jsou zapotřebí masivní investice.

Systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) od spuštění v roce 2005 získal více než 270 mld. miliard eur, které byly znovu investovány do inovací, dekarbonizace průmyslu a modernizace evropského energetického systému. I když EU pokračuje v práci na opatřeních v oblasti klimatu, musí v souladu se závěry Evropské rady z června 2026 a dohodou o čistém průmyslu modernizovat svou hlavní politiku dekarbonizace – systém EU ETS – tak, aby byl naším motorem inovací a investic pro naši konkurenceschopnost a nezávislost.

Přezkum ETS: investiční motor vhodný pro cíle roku 2040

Přezkum má dle EK přinést průmyslu úlevu a zároveň zachovat zásadní úlohu systému ETS v souladu s právním rámcem EU pro klima. Aktualizuje lineární redukční faktor (LRF) ve výši 3,7 % pro období 2031–2035 a 1,7 % pro období 2036–2040, čímž se trajektorie stává postupnější a sladěná s vnitrostátní úrovní ambicí v oblasti klimatu. Až 2 % mezinárodních kreditů umožní financovat projekty dekarbonizace v zahraničí a ulevit tak v letech 2036–2040.

Banka pro dekarbonizaci průmyslu bude mít k dispozici 100 mld. eur na dekarbonizaci průmyslu v celé Evropě. Investiční podpora ETS bude k dispozici do roku 2030 jako první fáze banky. Inovační fond systému EU ETS bude i nadále podporovat první komerční využití inovativních čistých technologií v celé řadě odvětví. A členské státy budou muset vynaložit 50 % svých vnitrostátních příjmů ze systému ETS na investice do dekarbonizace odvětví, na něž se systém ETS vztahuje (více než 100 miliard EUR do roku 2030).

Modernizační fond bude i nadále podporovat členské státy s nižšími příjmy při modernizaci energetických systémů a průmyslové transformaci.

Bezplatné přidělování povolenek podnikům bude i po roce 2030 a bude těsněji spojeno s investicemi do dekarbonizace. Příjmy by měly být znovu investovány do odvětví spadajícího pod ETS, příspěvky průmyslu by se tak měly vracet zpět do průmyslu.

Začleňuje se trvalé pohlcování uhlíku do EU ETS, což poskytne flexibilitu odvětvím, u nichž je snižování emisí nejobtížnější, a zároveň podpoří rozšíření těchto technologií.

Samostatný návrh týkající se referenčních hodnot má za cíl zvýšit přidělování bezplatných povolenek průmyslu v hodnotě 6 miliard EUR na období 2026–2030. V odvětvích, na něž se vztahuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), bude snižování bezplatných povolenek zpomaleno a postupné ukončování prodlouženo do roku 2038.

Komise rovněž navrhuje reformu rezervy tržní stability s cílem posílit stabilitu trhu a předvídatelnost investic, zachovat likviditu a snížit volatilitu cen. To doplňuje dubnový návrh Komise zastavit automatické zneplatňování povolenek držených v rezervě.

Návrh posiluje systém EU ETS pro odvětví letecké a námořní dopravy a rozšiřuje jej na spalování odpadu. 

Pozice SEČR

Svaz energetiky České republiky (SEČR) má za to, že v základu jde návrh revize ETS pozitivním směrem, otevírá oblasti, které SEČR požadoval a podporoval (pokračování volných alokací, úpravu MSR, zmírnění LRF apod.). Důležité budou ale detaily. Za nebezpečnou považujeme například podmíněnost, která může opatření činit méně účinná. Zároveň by ČR měla pokračovat v aktivním vyjednávání na evropské úrovni a prosazovat ambicióznější a důraznější revizi.

SEČR doporučuje, aby ČR na jednáních požadovala navýšení alokace Modernizačního fondu, případně vytvoření dalších mechanismů zajišťujících srovnatelnou míru podpory pro členské státy s vyšší investiční potřebou a nižší ekonomickou výkonností, a výslovné zařazení investic do přenosových a distribučních sítí, nízkoemisních zdrojů, akumulace, flexibility, digitalizace, vodíkové infrastruktury a přepravy a skladování CO₂ mezi prioritní investice.

SEČR odmítá zahrnutí energetického využití odpadů do ETS1 pro účely vyřazování povolenek. Dále odmítá podmíněnost benchmarků pro přidělování volné alokace. Nutná je úprava opt-out mechanismu tak, aby byl flexibilnější a lépe zohledňoval reálné podmínky členských států. SEČR také žádá doplnění jasného mechanismu pro uvolňování povolenek z MSR. Zároveň je nutné vytvoření národní obálky pro emisně náročnější státy a/či méně ekonomicky výkonné členské státy, obdobně jako u mechanismu podle čl. 10cc odst. 1 také pro druhé období po roce 2030.

Stanovisko SEČR k návrhu revize systému ETS zde