Elektrifikace musí jít ruku v ruce s realistickými pravidly, investicemi do sítí a zajištěním dostatku zdrojů

Evropská komise zveřejnila Akční plán elektrifikace a návrh změny nařízení 2019/943 o vnitřním trhu s elektřinou. Svaz energetiky ČR podporuje rozvoj evropského i českého energetického trhu směrem k cenově dostupné, bezpečné a udržitelné energii. Zároveň však upozorňuje, že úspěšná elektrifikace musí vycházet z reálných technických, investičních a kapacitních možností členských států.

Akční plán elektrifikace pracuje s orientačním cílem dosáhnout do roku 2040 podílu elektřiny na konečné spotřebě energie ve výši 46 %. Svaz energetiky ČR považuje za důležité, že jde o indikativní cíl, nikoli o bezprostředně závaznou povinnost. Nicméně i nezávazně stanovený cíl by měl respektovat reálné možnosti. Česká energetika stojí před mimořádně náročnou náhradou uhelných zdrojů kombinací OZE, jádra a plynu, která bude sama o sobě vyžadovat obrovské investice do zdrojů, sítí, digitalizace, akumulace, flexibility i kvalifikovaných pracovníků. To samo o sobě představuje velkou výzvu i při zachování podílu elektřiny na energetické spotřebě – o to více by bylo tento podíl zdvojnásobit.

„Elektrifikace je důležitou součástí dekarbonizace, ale nesmí být nastavena jako administrativní cíl odtržený od reality energetických soustav. Potřebujeme pravidla, která umožní rozvoj sítí, nových zdrojů, flexibility i akumulace, a současně zachovají dostupnost elektřiny a konkurenceschopnost českého průmyslu,“ říká Josef Kotrba, výkonný ředitel Svazu energetiky ČR.

V podmínkách České republiky je nutné zohlednit, že zemní plyn dnes představuje významnou část konečné spotřeby energie. Rychlé nahrazení plynných paliv elektřinou proto nelze předpokládat bez dostatečných výrobních kapacit, posílených sítí, akumulace a technologické připravenosti průmyslu.

Svaz podporuje opatření, která povedou ke zvýšení efektivity využívání sítí a k omezení spekulativních žádostí o připojení. Za správný směr považuje zejména větší důraz na milníky projektů, finanční jistoty a možnost zániku rezervované kapacity při neplnění závazků. Rozhodující technická role při posuzování připojení však musí zůstat provozovatelům soustav, kteří odpovídají za bezpečný a spolehlivý provoz sítí. Prioritizace projektů nesmí vytvářet bezpodmínečný nárok na kapacitu ani přenášet na provozovatele odpovědnost za netechnická rozhodnutí.

Zásadní otázkou zůstává nastavení síťových tarifů. Svaz podporuje modernizaci tarifních principů a zavádění prvků, které lépe odrážejí čas využívání sítě. Tarify však musí vycházet z nákladové kauzality, tedy z reálných nákladů vyvolaných jednotlivými uživateli sítě. Případné zvýhodnění má být možné pouze tam, kde je prokazatelný a měřitelný systémový přínos. Svaz zároveň odmítá vznik křížových subvencí a upozorňuje, že harmonizovat lze základní principy, nikoli konkrétní sazby, alokaci nákladů nebo regulaci výnosů, které musí zůstat v rukou národního regulátora.

V oblasti instalace chytrého měření Svaz upozorňuje na potřebu realistických implementačních lhůt. Návrh počítá s rychlejším minimálním pokrytím smart metery, než odpovídá současným instalačním, dodavatelským a technickým kapacitám v České republice. Podle podkladů Svazu by dosažení 50% pokrytí do roku 2030 a 75% pokrytí do roku 2033 znamenalo významné dodatečné investiční náklady, zvýšené nároky na techniky, datovou infrastrukturu, kybernetickou ochranu i dodávky zařízení a v konečném důsledku nárůstem regulované složky ceny pro spotřebitele. Takové povinnosti musí být proto nastaveny s ohledem na nákladovou efektivnost a reálnou proveditelnost.

Svaz rovněž upozorňuje na právní a kompetenční rizika návrhu. Ustanovení týkající se daňového zatížení elektřiny a plynu může být vnímáno jako zásah do oblasti daňové legislativy, která má v EU odlišný režim schvalování. V českém prostředí navíc již dnes podle Svazu platí, že elektrická energie je u energetické daně zdaněna mírně nižší sazbou než plyn pro výrobu tepla. Případné změny musí současně respektovat technologickou neutralitu a neznevýhodňovat obnovitelné a nízkouhlíkové plyny, které mohou v některých aplikacích hrát důležitou roli při snižování emisí.

Za problematický Svaz považuje také možný přesun části kompetencí v oblasti tarifů, indikátorů a pravidel pro elektrické sítě z národní úrovně na Evropskou komisi a ACER. Česká republika by měla usilovat o zachování klíčové role národního regulátora, protože právě ten nejlépe zohlední specifika české energetiky, topologii sítí, strukturu spotřeby, investiční potřeby i dopady na zákazníky.

Elektrifikace bude jedním z klíčových nástrojů dekarbonizace evropské ekonomiky. Aby však byla úspěšná, musí být doprovázena včasným rozvojem výrobních kapacit včetně stabilních a řiditelných zdrojů, posilováním sítí, rozvojem flexibility, akumulace a chytrých řešení. Tato řešení ale nemohou automaticky nahrazovat nezbytné investice do sítí ani potřebu zdrojové přiměřenosti. Regulace musí zároveň včas a plně uznávat účelné investiční i provozní náklady provozovatelů soustav, včetně anticipačních investic, digitalizace, kybernetické bezpečnosti a nových administrativních povinností.

Návrhy nadále podrobně analyzujeme. Svaz energetiky ČR je připraven aktivně přispět k další odborné diskusi a spolupracovat s vládou ČR na finální podobě evropských pravidel.