Revize EU ETS je nezbytná. Musí přinést stabilitu, předvídatelnost a ochranu konkurenceschopnosti

Evropská komise představila balíček opatření k revizi systému EU ETS. Samotné otevření diskuse Svaz energetiky České republiky považuje za nezbytné. Systém obchodování s emisními povolenkami zůstává jedním z hlavních nástrojů evropské klimatické politiky, jeho současné nastavení však stále výrazněji dopadá na konkurenceschopnost evropského průmyslu, ceny energií a investiční prostředí v energetice. V návrhu se objevuje například aktualizace lineárního redukčního faktoru (LRF; konkrétně ve výši 3,7 % pro období 2031–2035 a 1,7 % pro období 2036–2040), prodloužení trajektorie přídělu povolenek, pokračování Modernizačního fondu, který by měl být financován prostřednictvím 2,5 % celkového objemu povolenek v EU, povinnost pro členské státy vynaložit 50 % svých vnitrostátních výnosů z ETS na dekarbonizační investice či vstřícnější alokace volných povolenek průmyslu v EU ETS výměnou za investice do dekarbonizace v EU. Navíc balíček zavádí Industrial Decarbonisation Bank s finančními prostředky ve výši 100 mld. EUR, které budou určeny na rozsáhlou dekarbonizaci průmyslu v celé Evropě. V rámci první fáze činnosti banky bude ještě před rokem 2030 k dispozici program „ETS Investment Booster“. Dle návrhu by měl být financován z nevyužitých volných povolenek.  Návrh nyní budeme podrobně analyzovat.

SEČR dlouhodobě upozorňuje, že systém EU ETS musí být předvídatelný, tržní a technologicky neutrální, ale zároveň nesmí vést k excesivnímu růstu cen, spekulativním tlakům a odlivu průmyslové výroby mimo Evropu. Proto podporujeme revizi směřující k vyšší cenové stabilitě, lepší ochraně investic a k férovějším podmínkám pro evropskou energetiku a průmysl.

„Evropská energetika a průmysl k dekarbonizaci potřebují stabilní a předvídatelná pravidla. EU ETS nesmí být zdrojem nejistoty a neúměrných nákladů. Otevření revize je samo o sobě pozitivní krok, ale rozhodující budou konkrétní finální parametry. Nyní si chceme návrh detailněji prostudovat a vyhodnotit,“ říká Josef Kotrba, výkonný ředitel SEČR.

Za důležité považujeme, že návrh podle zveřejněných informací počítá s úpravami systému po roce 2030 zejména prodloužením volné alokace povolenek, a tedy s delším prostorem pro dekarbonizaci průmyslu za horizont 2040, s úpravou ročního snižování množství povolenek (lineárního redukčního faktoru) a s posílením nástrojů pro investiční předvídatelnost. Evropská komise v podkladových materiálech uvádí také záměr přizpůsobit rezervu tržní stability postupně klesajícímu objemu povolenek a vývoji trhu. Bude klíčové, aby kratší revize týkající se benchmarků prošla legislativním procesem co nejrychleji, protože upravuje povolenky pro období 2026-2030. Současně bude nutné odmítnout nebo zásadně upravit podmínku 80% proinvestovatelnosti u bezplatných přídělů podle benchmarků. Zejména v podmínkách českého teplárenství nemusí být reálné, aby podniky tuto podmínku efektivně plnily, zvláště pokud by bezplatné povolenky byly přidělovány až ex-post. Takové nastavení by mohlo oslabit investiční kapacitu sektoru právě v době, kdy bude nutné realizovat největší transformační investice.

Současně oceňujeme, že součástí balíčku je i cílený návrh na navýšení bezplatných alokací pro vybraná zařízení využívající fallback benchmarky pro teplo a paliva. Tento krok může pomoci průmyslovým podnikům, které čelí vysokým nákladům a u nichž je snižování emisí technologicky obtížné nebo ekonomicky mimořádně náročné. V obecné rovině podporujeme zachování bezplatných alokací pro sektory ohrožené únikem uhlíku, pokud budou pravidla nastavena tak, aby motivovala k reálným investicím do dekarbonizace v Evropě a zároveň neoslabovala konkurenceschopnost evropských výrobců.

Pozitivně vnímáme také návrhy na posílení investičních nástrojů, včetně plánované Industrial Decarbonisation Bank, pokračování Modernizačního fondu pro ČR a Inovačního fondu a většího využití výnosů z EU ETS pro sektory, které do systému přispívají. SEČR dlouhodobě zdůrazňuje, že výnosy z emisních povolenek musí být v maximální možné míře využívány na podporu dekarbonizačních investic, modernizaci energetiky, rozvoj infrastruktury a zajištění bezpečných a cenově dostupných dodávek energie. Bude potřeba ale nyní důkladně vyhodnotit detaily návrhy investičních nástrojů a nově představený Investment Booster, jelikož máme otázky týkající se principu „first come first serve“ napříč celou EU. Pro SEČR se jeví jako vhodnější zavést národní obálky. To je důležité zejména proto, aby prostředky z nových evropských nástrojů nebyly čerpány převážně ekonomicky silnějšími státy a subjekty s vyšší administrativní kapacitou. SEČR proto doporučuje, aby Česká republika prosazovala vyčlenění části Investment Boosteru formou národní obálky pro emisně náročnější nebo ekonomicky méně výkonné členské státy. Současně by měla ČR požadovat dostatečné navýšení alokace Modernizačního fondu, který je pro financování transformace české energetiky a teplárenství jedním z klíčových nástrojů.

Výnosy z emisních povolenek by zároveň měly být využívány primárně na transformaci energetiky, teplárenství a průmyslu, nikoliv na financování provozu institucí Evropské komise.

Nicméně Svaz zásadně nesouhlasí se zařazením energeticky využitého odpadu pod rámec EU ETS. Tento krok výrazně zdraží teplo českým domácnostem. Navíc tak uměle poskytne konkurenční výhodu skládkování, které představený návrh Komise nijak neupravuje. SEČR proto doporučuje, aby Česká republika primárně odmítla zahrnutí energetického využití odpadů do ETS1 pro účely vyřazování povolenek. Pokud by se tento požadavek nepodařilo prosadit, měla by ČR minimálně požadovat úpravu návrhu tak, aby:

• byla zajištěna jednoznačná a využitelná možnost opt-outu pro členské státy,

• byla garantována volná alokace pro zařízení energetického využití odpadu,

• nedocházelo ke zhoršení postavení ZEVO vůči skládkování,

• byly podmínky opt-outu nastaveny flexibilněji a lépe zohledňovaly reálné podmínky jednotlivých členských států.

Za potřebné považujeme také vyjasnit, zda Česká republika podle aktuálního návrhu jednoznačně splňuje podmínky pro uplatnění opt-outu, mimo jiné s ohledem na požadovanou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálního odpadu.

U dálkového vytápění je také nezbytné zachovat volnou alokaci i po roce 2030, aby nebyla oslabena schopnost sektoru investovat do dekarbonizace, využití odpadního tepla, nízkoemisních zdrojů a modernizace soustav zásobování teplem.

U rezervy tržní stability bude zároveň nutné jasně stanovit, jakým způsobem, v jakém objemu a za jakým účelem budou povolenky z tohoto mechanismu případně uvolňovány zpět na trh nebo využívány pro podpůrné nástroje. Bez transparentních pravidel by vznikala další regulatorní nejistota pro účastníky trhu i investory.

Zásadní však bude, aby se z revize EU ETS nestal pouze další administrativní rámec bez skutečného dopadu na náklady firem a energetickou bezpečnost. Návrh musí být posuzován nejen optikou klimatických cílů, ale také z hlediska dopadů na ceny elektřiny, dostupnost investičního kapitálu, schopnost průmyslu zůstat v Evropě a stabilitu energetických soustav. Dekarbonizace nebude úspěšná, pokud povede k oslabení průmyslové základny a k přesunu emisí mimo Evropskou unii.

„Evropská klimatická politika musí být ambiciózní, ale zároveň realistická. Vítáme, že Evropská komise začíná reflektovat potřebu větší flexibility, ochrany průmyslu a investiční předvídatelnosti. Nyní bude klíčové, aby se tyto principy promítly i do finální dohody mezi evropskými zákonodárci,“ doplňuje Josef Kotrba.

Návrh nadále podrobně analyzujeme a detailní pozici, včetně konkrétních vstupů postupně připravujeme. Svaz energetiky ČR je připraven aktivně spolupracovat s vládou České republiky, evropskými institucemi i dalšími partnery na tom, aby výsledná podoba revize EU ETS přispěla k dostupné, bezpečné a konkurenceschopné energetice a zároveň umožnila pokračování dekarbonizace způsobem, který bude ekonomicky a technologicky zvládnutelný.