Novela stavebního zákona byla podepsána prezidentem

Svaz energetiky České republiky (SEČR) vítá podepsání novely stavebního zákona (sněmovní tisk č. 67) prezidentem Petrem Pavlem. Novela podle svazu urychlí výstavbu sítí a dalších energetických staveb; nezbytné je však zajistit dostatek odborných kapacit. Pomalé povolování a zpožděná výstavba se promítají do regulovaných cen energie, které musí hradit zákazníci.

Z pohledu SEČR představuje novela významný krok ke zjednodušení a zrychlení přípravy energetických staveb. Současně si uvědomujeme, že samotné legislativní změny nejsou jedinou podmínkou úspěchu. Klíčová bude jejich správná a jednotná implementace, dostatečné personální a odborné kapacity příslušných úřadů a předvídatelná aplikační praxe. Přesto se domníváme, že navrhované změny mohou významně přispět k odstranění některých dlouhodobých překážek při přípravě energetické infrastruktury.

Z praxe našich členských společností dlouhodobě vyplývá, že zdlouhavé, složité a roztříštěné povolovací procesy představují jednu z významných překážek dalšího rozvoje infrastruktury a výstavby. V energetice se tento problém promítá nejen do délky přípravy nových staveb, ale také do nákladů na jejich realizaci a tím i do cen pro spotřebitele, do dostupnosti kapacit sítí a možností připojování nových zdrojů. Českou republiku přitom v následujících letech čekají významné investice do energetické infrastruktury. Tyto investice posilují bezpečnost energetické soustavy a její a odolnost vůči výpadkům, ať jsou způsobeny vnějšími či vnitřními okolnostmi. Považujeme proto za důležité, aby povolovací procesy byly předvídatelné, efektivní a odpovídaly potřebám výstavby strategické infrastruktury.

Za zásadní přínosy novely z pohledu energetiky považujeme zejména následující změny:

1. Zjednodušení a sjednocení povolovacích procesů

Transformace Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ) a vznik Úřadu rozvoje území ČR (ÚRÚ ČR) přispěje k omezení současné roztříštěnosti rozhodování. Právě absence jednotného výkonu stavebních úřadů představuje v současnosti významnou komplikaci při přípravě energetických staveb. Naši členové s širší územní působností tuto roztříštěnost dlouhodobě potvrzují. Ta sama o sobě zhoršuje předvídatelnost plánování výstavby, alokaci odborných, personálních a finančních kapacit.

Důležitým aspektem novely je rovněž princip integrace dotčených orgánů na úseku stavebního práva, který umožní soustředit jednotlivé požadavky a posouzení do koordinovanějšího procesu, což povede k rychlejšímu rozhodování při zachování příslušných odborných požadavků a jejich vzájemné provázanosti a smysluplnosti.

2. Konkrétní zrychlení přípravy a realizace energetické infrastruktury

Novela obsahuje řadu změn, které významně zjednoduší přípravu energetických staveb. Za významné považujeme například:

·         Prodloužení platnosti povolení staveb dopravní a technické infrastruktury ze dvou na čtyři roky a umožnění jejího dalšího prodlužování, což se projeví snadnější přípravou a výstavbou zejména složitějších celků.

·         Prodloužení platnosti předčasného užívání a zkušebního provozu umožní plynulejší uvádění staveb do běžného užívání.

·         Rozšíření možnosti využití mezitímního rozhodnutí ve vyvlastňovacím řízení přispěje k hladší majetkoprávní přípravě a urychlí rozvoj sítí technické infrastruktury a její odolnost.

·         Obdobným směrem cílí i zavedení mechanismu pro jednoduché stavby a sítě technické infrastruktury, podle něhož může při splnění zákonných podmínek dojít při nečinnosti stavebního úřadu k povolení záměru marným uplynutím zákonné lhůty. Tento mechanismus se však nevztahuje na záměry EIA a nezbavuje povinnosti doložení příslušných závazných stanovisek.

·         Doplnění možnosti povolení staveb pro energetickou bezpečnost v nezastavitelném území bez nutnosti předchozí změny územního plánu odpovídá jejich významu pro energetiku a hospodářství.

·         Rozšíření staveb pro energetickou bezpečnost o úložiště radioaktivního odpadu a za stanovených podmínek rovněž spaloven nebezpečného odpadu je reakcí na aktuální potřeby ČR a posiluje význam těchto staveb při jejich povolování.

·         Rozšíření využití postupů při obnově staveb také o veřejnou infrastrukturu umožní při řešení následků živelních pohrom jejich rychlejší připojování na dodávky médií.

·         Zohlednění technické, funkční a ekonomické proveditelnosti při požadavcích na úspory energie přináší praktická kritéria pro vyhodnocování nezbytnosti jejich realizace.

·         Úprava výčtu drobných staveb, včetně doplnění dočasných staveb umožňujících realizaci náhradní trasy vedení při rekonstrukcích sítí nebo uložení stávajícího nadzemního vedení na hladině nízkého napětí pod zem, přináší potřebnou flexibilitu pro realizaci v území přínosných staveb.

3. Úpravy v oblasti životního prostředí

Pozitivně vnímáme rovněž změny limitních hodnot záměrů, při jejichž překročení je nutné pro účely povolení provést zjišťovací řízení podle zákona EIA. Významnou změnou je zejména vyjmutí distribučních vedení 110 kV nebo navýšení limitů u další energetické infrastruktury (např. výroben vodíku z obnovitelných zdrojů), což může u těchto staveb významně zkrátit dobu jejich přípravy. Současně dochází k prodloužení platnosti stanoviska EIA, což přináší dlouhodobou stabilitu pro výstavbu složitých záměrů typu jaderných elektráren.

Tyto úpravy podle našeho názoru lépe odpovídají potřebě rychlejšího rozvoje energetické infrastruktury v celé šíři energetického mixu, přičemž zachovávají požadavky vyplývající z evropské právní úpravy EIA.

V rámci vodního zákona se pak upravuje také kontinuální sledování vod. Potřebným zpřesněním prošly rovněž úpravy v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu ve vztahu k agrovoltaice či fotovoltaických elektráren, které v praxi vytvářely nejistoty pro investory v těchto sektorech.

4. Další změny v energetické a související legislativě

Novela zároveň přináší změny přímo do energetické legislativy. Jde například o zpřesnění úpravy kapacitního mechanismu, změnu mechanismu podávání žádostí o prodloužení licence, úpravu ochranných pásem regulačních stanic v plynárenství. V teplárenství se upravuje způsob stanovení limitní ceny tepelné energie. Novela dále zvyšuje hranici pro státní autorizaci elektráren. Významnou praktickou změnou je také zvýšení hranice instalovaného výkonu fotovoltaické elektrárny pro osvobození od daně z 50 na 100 kW. Jde tak o komplexní úpravy, které vytvářejí předpoklady pro zajištění dostatečné produkce energie a zároveň podporují transformaci energetiky na udržitelnější.