23. 10. 2025
Stanovisko SEČR k návrhu zákona o umělé inteligenci
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo návrh zákona o umělé inteligenci, který je reakcí na nařízení EU z června 2024. Tento zákon zavádí první právní rámec pro AI v Evropské unii, jehož cílem je podpořit důvěryhodné a bezpečné používání umělé inteligence, chránit základní práva a zároveň podporovat inovace. Zákon se zaměřuje na regulaci systémů AI podle jejich rizikového potenciálu, včetně pravidel pro uvedení na trh, transparentnost a dohled nad těmito technologiemi. Implementace nového rámce by měla probíhat do roku 2026, přičemž očekávané náklady pro státní a veřejné rozpočty se pohybují kolem 207 milionů Kč mezi lety 2026 a 2028.
Stanovisko SEČR
V připomínkách navrhujeme prodloužit lhůtu pro oznamovací povinnost při změně skutečností z 15 na 30 dnů, protože původní lhůta je podle předkladatelů příliš krátká. Odůvodňují to potřebou času na interní analýzy, právní posouzení, koordinaci mezi partnery a zajištění přesnosti oznámení. Delší lhůta by měla předejít chybám a zůstat v souladu s cílem zákona – zajistit aktuální informace pro orgán dozoru bez zbytečné administrativní zátěže.
Dále upozorňujeme na nutnost doplnit v § 23 určení orgánu, který bude projednávat přestupky podle § 21 odst. 5–8, protože tato část v návrhu chybí.
Celé stanovisko zde.
Další aktuality
Stanovisko SEČR ke Zprávě o stavu vodního hospodářství 2025
Upozorňujeme na chybné vyhodnocení dat.
Stanovisko SEČR k obecnému programovému dokumentu pro využití prostředků ze systému obchodování s emisemi
Považujeme tento rámec za významný nástroj podpory transformace české energetiky a průmyslu, současně však upozorňujeme na potřebu větší transparentnosti, zachování podpory klíčových programů a hledání dalších zdrojů financování.
Elektrifikace musí jít ruku v ruce s realistickými pravidly, investicemi do sítí a zajištěním dostatku zdrojů
Svaz energetiky ČR si plně uvědomuje význam elektrifikace jako důležitého nástroje dekarbonizace, upozorňuje však, že nový evropský akční plán i změna nařízení 2019/943 musí respektovat reálné technické, investiční a kapacitní možnosti členských států. Klíčové je zachovat národní kompetence v oblasti tarifů, zajistit férové promítnutí nákladů do regulace, realistické lhůty pro zavádění chytrého měření a současně rozvíjet nejen OZE, ale i stabilní a řiditelné zdroje, sítě, flexibilitu i akumulaci.