Přísná legislativa zbytečně brzdí tuzemské energetické stavby

• České limity EIA jsou v řadě případů přísnější než evropská směrnice, což prodlužuje povolování energetických staveb řádově o měsíce

• Zjišťovací řízení se v ČR vztahuje i na projekty, které směrnice EU vůbec neposuzuje – jde například o stavby vedení velmi vysokého napětí, výrobu vodíku elektrolýzou či geotermální vrty

• Úprava limitů neoslabí ochranu životního prostředí, pouze zrychlí modernizaci tuzemské energetiky   

Svaz energetiky ČR (SEČR ČR) upozorňuje, že česká legislativa v oblasti posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA) obsahuje mnoho limitů, které jsou výrazně přísnější v porovnání s požadavky evropské směrnice. To v praxi prodlužuje povolování energetických staveb o měsíce a zpomaluje samotnou modernizaci energetiky. Svaz zároveň vítá novelu stavebního zákona a sněmovní tisk 67, která podle něj představuje krok správným směrem ke zrychlení povolovacích procesů. O tématu se bude diskutovat také na konferenci Úspěšné Česko, jež se uskuteční v Praze 14. dubna.

„Naším cílem není oslabovat ochranu životního prostředí, ale zbytečně nejít nad rámec evropské legislativy a praxe. Environmentální legislativa je v Evropské unii už tak nejpřísnější na světě. Pokud chceme modernizovat energetiku rychleji, snižovat ceny energií a být konkurenceschopní, musíme mít pravidla, která odpovídají praxi,“ říká Josef Kotrba, výkonný ředitel SEČR ČR.

Česká legislativa konkrétně vyžaduje zjišťovací řízení u některých energetických staveb, které evropská směrnice EIA vůbec neuvádí. Podle SEČR ČR jde o nesoulad vzniklý při převodu evropské legislativy do českého práva. V praxi to znamená zbytečné zdržení projektů a komplikace při jejich přípravě. Zjišťovací řízení má sice trvat 45 až 70 dní, ale reálně jde často o delší proces, k němuž je nutné připočíst i čas na přípravu žádosti a podkladů. Výsledkem je administrativní zátěž, která nemá oporu v evropské praxi a zpomaluje i projekty s minimálními dopady na životní prostředí.

Mezi nejproblematičtější příklady patří posuzování distribučního vedení elektrické energie o napětí 110 kV, přičemž evropská směrnice EIA nic takového nepožaduje. Česká úprava je pravděpodobně výsledkem chybného překladu směrnice, kde oficiální výklad a pokyny EK tuto povinnost stanovují výhradně pro přenosovou soustavu. Podobná disproporce se objevuje také u výroby vodíku elektrolýzou, která v evropské legislativě zjišťovací řízení nevyžaduje, zatímco v ČR ano. Dalšími příkladem jsou geotermální vrty, u nichž se v praxi ukazuje, že naprostá většina z nich nepodléhá dalšímu posouzení a náš národní limit zjišťovacího řízení, který je nastaven na 200 metrů, je tak nepřiměřeně přísný.

Podle svazu je současná situace problematická i z hlediska investiční přípravy. Každé zbytečné zjišťovací řízení znamená pro investora měsíce navíc při přípravě projektu, a to i u staveb s minimálními dopady na životní prostředí. „U takových staveb jde o administrativu, která nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Odstranění zbytečných legislativních bariér, které nezohledňují realitu a někdy ani požadavky EU, považujeme za relativně snadný a současně významný krok ke zlepšení situace,“ doplnil Josef Kotrba.

SEČR ČR zdůrazňuje, že všechny stavby by i po úpravě limitů musely nadále splňovat požadavky na ochranu ovzduší, vod či krajiny. Cílem je pouze to, aby požadavky byly přiměřené, odůvodněné a v souladu s evropskou legislativou, která je sama o sobě nejpřísnější na světě. SEČR přísné limitní hodnoty připomínkoval v rámci projednávání návrhu novely stavebního zákona a věří, že se navržené změny do novely stavebního zákona ještě promítnou.