Pozice SEČR k doporučením Evropské komise k nařízení o snižování emisí metanu v energetice (MER)

Evropská komise zveřejnila doporučení k aplikaci nařízení 2024/1787 o snižování emisí metanu v energetice (MER), která se zaměřují zejména na oblast sankcí a prokazování souladu regulovaných subjektů s požadavky nařízení. Svaz energetiky České republiky (SEČR) vítá snahu Komise reagovat na praktické problémy spojené s implementací MER, současně však upozorňuje, že vydaná doporučení neřeší řadu zásadních právních, technických a praktických překážek, na které energetický sektor dlouhodobě upozorňuje.

Doporučení Komise nejsou dostatečným řešením

SEČR považuje doporučení Evropské komise týkající se odloženého uplatňování sankcí za nedostatečná. Současná doporučení pouze zmírňují některé důsledky nařízení, samotné povinnosti však zůstávají plně v platnosti. To podle SEČR vytváří významnou regulatorní nejistotu pro provozovatele energetické infrastruktury, dodavatele energií i dovozce energetických komodit.

SEČR proto podporuje iniciativu České republiky směřující k urychlené revizi nařízení MER spojené s dočasným pozastavením účinnosti vybraných povinností prostřednictvím mechanismu „stop-the-clock“. Takový přístup by měl zahrnovat nejen dovozce, ale také provozovatele plynárenské infrastruktury, kteří čelí obdobným implementačním problémům.

Přetrvává nejistota v oblasti sankcí

Podle SEČR představují doporučení Evropské komise pouze nezávazný výklad, nikoli právní garanci ochrany subjektů jednajících v dobré víře. Konečné posouzení souladu s požadavky MER může být i nadále předmětem rozdílných interpretací jednotlivých národních orgánů.

SEČR proto zastává názor, že skutečného právního zajištění lze dosáhnout pouze legislativní změnou samotného nařízení.

Dovozci jsou závislí na spolupráci subjektů mimo EU

Významným problémem je podle SEČR skutečnost, že splnění některých povinností dovozců závisí na poskytování informací producenty ve třetích zemích. Praktické zkušenosti ukazují, že dovozci často nemají právní ani faktickou možnost požadované údaje získat, a to ani při opakovaných výzvách.

Zkušenosti členů SEČR například ukazují, že v petrochemickém sektoru byla v roce 2025 požadovaná dokumentace získána pouze přibližně od poloviny oslovených producentů ropy.

SEČR proto doporučuje vytvoření jasného mechanismu typu safe harbour, který by chránil dovozce v případech, kdy prokazatelně učinili všechny potřebné kroky k získání relevantních informací.

Chybí klíčové metodiky a technické standardy

Praktickou implementaci MER podle SEČR významně komplikuje skutečnost, že stále nejsou dokončeny některé důležité prováděcí akty, metodiky a technické normy. To se týká například detekčních limitů měřicích zařízení, metodik detekce a oprav úniků, metod kvantifikace emisí nebo pravidel pro odvětrávání a flérování.

Subjekty tak musí připravovat investice a provozní opatření bez znalosti konečných pravidel, což zvyšuje regulatorní riziko a může vést k neefektivně vynaloženým prostředkům.

Bezpečnost dodávek energie musí zůstat prioritou

SEČR zdůrazňuje, že při aplikaci nařízení MER musí být vždy zohledňována bezpečnost dodávek energie jako prioritní veřejný zájem. Výkon dozoru i případné sankce musí umožňovat zohlednění mimořádných situací a nesmí vést k omezení nebo přerušení dodávek energie.

Stanovisko SEČR k doporučením Evropské komise zde