Potřeba revize Směrnice o emisních povolenkách

Vyjádření Svazu energetiky ČR k závěrům Evropské rady a potřebě revize systému ETS

Ve čtvrtek 19. března proběhlo v Bruselu jednání Evropské rady, kde jedno z témat byla i revize systému obchodování s emisemi EU ETS 1. Dle přijatých závěrů má Evropská komise připravit konkrétní plán, jak zrevidovat směrnici o emisních povolenkách tak, aby ho evropští lídři mohli prodiskutovat již na červnovém setkání. Návrh má přispět ke snížení volatility ceny uhlíku a zmírnit její dopad na ceny elektřiny, aniž by narušil roli systému ETS.

Kromě záměru Komise navýšit rezervu tržní stability nelze v tuto chvíli s jistotou odhadnout, jaká nakonec budou konkrétní předložená opatření a do jaké míry se propíšou návrhy, se kterými některé státy včetně České republiky v posledních týdnech přicházejí. Nelze tedy v tuto chvíli provést žádná konkrétnější hodnocení.

Záměr EK zvýšení objemu v rezervě tržní stability (MSR) příp. uvolnění povolenek z této rezervy do trhu v případě vysoké ceny může ke zmírnění cen bezpochyby přispívat. Bude ale záležet na konkrétních parametrech a dalších předložených opatřeních.

Svaz energetiky ČR (SEČR) podporuje nutnou revizi s cílem zabránit excesivnímu růstu cen a aby byla zvýšena stabilita podnikatelského prostředí. Od začátku jako možné opatření navrhujeme například zavedení pevného cenového pásma/cenového koridoru, ve kterém se cena emisní povolenky může pohybovat. V praxi jde o vymezení minimální a maximální ceny povolenky, které ovšem musí být nastaveno předvídatelně a umožnit cenový vývoj odrážející potřeby trhu. Dále doporučujeme revizi směrem k omezení obchodování s emisními povolenkami pouze na subjekty, které jsou součástí systému EU ETS, čímž se zamezí spekulativním nákupům povolenek.

Celkový objem povolenek, který je k dispozici průmyslu i energetice, je průběžně snižován tzv. lineárním redukčním faktorem, pevným procentem stanoveného historického objemu. Tempo snižování objemu povolenek se přitom průběžně zrychluje. Do roku 2030 tak má oproti roku 2025 poklesnout roční objem povolenek o 22 %. Negativní dopady systému EU ETS 1 lze tedy mírnit také nahrazením lineárního redukčního mechanismu systémem kontrolujícím cenu. Minimálně je ale potřeba stávající nastavení lineárního redukčního faktoru zmírnit.

Povolenky v systému EU ETS1 pokrývají větší energetické a průmyslové zdroje emisí jsou až dosud distribuovány dvěma způsoby: aukcemi – energetika musí své potřeby pokrýt plně nákupem v aukcích a alokacemi zdarma ve prospěch průmyslu na základě historické potřeby. Celkový počet povolenek je omezován lineárním redukčním faktorem a zároveň bude omezována i bezplatná distribuce povolenek průmyslu, která skončí v roce 2034. Od tohoto roku tak budou muset i průmysloví emitenti všechny povolenky nakupovat v aukcích. Tady se nabízí zpomalení či dočasné zastavení redukce rozdělování povolenek zdarma průmyslu. Případně alespoň pro vybraná průmyslová odvětví (u kterých je omezení emisí technologicky neproveditelné nebo extrémně nákladné) nebo některé skupiny zemí.

Zatímco pro energetiku představuje problém zejména výše lineárního redukčního faktoru, schopnost průmyslu snížit emise je omezená a dokupované povolenky na něj dopadnou v plné výši. Je nutné zdůraznit, že v řadě průmyslových emisí dochází k uvolňování CO2 následkem chemické reakce, která představuje základ výrobního procesu (např. výroba vápna a cementu, výroba oceli), nikoliv jen výroby energie. V případě průmyslu je pak zapotřebí se zabývat i dalšími opatřeními, jako je CBAM či mezinárodní cla, která jsou pro konkurenceschopnost evropského průmyslu kritická.

Na stole se objevují i další návrhy. S ohledem na realitu evropské diskuse je nemá smysl v tuto chvíli blíže komentovat. Důležité bude, co konkrétně a reálně bude pro firmy v létě nakonec na stole.

Svaz energetiky ČR si uvědomuje, že najít kompromis v EU nebude snadné. Zároveň je ale potřeba být ambiciózní v jednáních a v tomto SEČR podporuje kroky představitelů vlády ČR.