Stanovisko k novele zákona o hospodaření energií

Hlavním důvodem pro předložení návrhu zákona je transpozice směrnice (EU) 2024/1275 o energetické náročnosti budov (EPBD). Návrh dále vylepšuje transpozici směrnice 2023/1791/EU o energetické účinnosti (EED), která je již v národní legislativě plně transponována, a navrhuje dílčí úpravy na základě zkušeností získaných při aplikaci stávající právní úpravy.

Jedním z hlavních cílů EPBD je, aby nové budovy byly od roku 2030 budovami s nulovými emisemi, a nové veřejné budovy dokonce už od roku 2028. V praxi to znamená, že jejich provoz nesmí způsobovat žádné emise z fosilních paliv přímo na místě. Zároveň musí být navrženy tak, aby měly velmi nízkou energetickou náročnost a aby jejich potřeba energie byla pokryta obnovitelnými zdroji energie nebo dodávkou energie z vysoce účinných systémů dálkového vytápění a chlazení, případně dalších bezuhlíkových zdrojů energie.

Návrh dále na základě požadavku EPBD zavádí dobrovolný dokument renovační pas. Ten bude individuálním plánem pro budovu, který majitelům poskytne informaci o dílčích krocích, díky kterými bude možné zlepšit energetickou náročnost budovy. Renovační pas bude zpracováván na základě reálných dat z provozu budovy a měl by být pro majitele budovy srozumitelný a prakticky využitelný.

Další oblastí, kterou návrh zákona upravuje je zlepšení digitalizace a možnosti sdílení dokumentů v oblasti energetických úspor. Zřizuje se Databáze energetické náročnosti (DEN), která na jednom místě shromáždí průkazy, energetické audity, energetické posudky, zprávy z kontrol systémů vytápění, klimatizace, větrání a propojených systémů a renovační pasy a umožní k nim jejich majitelům jednoduchý přístup přes webové rozhraní. DEN zároveň usnadní práci s daty, jejich vyhodnocování a statistické výstupy a ulehčí dozor nad trhem. 

Návrh také upřesňuje a rozšiřuje právní rámec pro výkon činnosti energetických specialistů. Dále zavádí institut kvalifikovaného poskytovatele energetické služby, jehož cílem je zajistit vyšší odbornou úroveň subjektů poskytujících energetické služby se zaručeným výsledkem.

V oblasti vylepšení transpozice EED návrh upřesňuje povinnosti v oblasti zavedení systému hospodaření s energií a provedení energetického auditu. Další navržené úpravy se týkají oblasti energetických posudků.

Součástí návrhu zákona jsou rovněž změny, které reagují na vývoj v oblasti hospodaření energií a na potřebu zlepšit účinnost některých procesů a nástrojů. Nové či upravené povinnosti mají přispět ke zvýšení energetické efektivity. Jedná se např. o § 6 v oblasti poskytovatelů podpůrných služeb a flexibility, požadavek na hydraulické vyvažování systémů vytápění a systémů chlazení či oblast energetických specialistů.

Stanovisko SEČR

Svaz energetiky České republiky (SEČR) požaduje jasná a přiměřená pravidla pro energetickou náročnost budov, která zohlední technickou a ekonomickou proveditelnost, nákladovou efektivitu a technologickou neutralitu. SEČR zdůrazňuje nutnost rozlišovat mezi novostavbami a renovacemi a koordinovat elektrifikaci budov s rozvojem energetických zdrojů a sítí.

Dále Svaz požaduje zpřesnění právních definic, omezení zbytečné administrativní zátěže a jasnější pravidla pro kontroly technických systémů i změny způsobu vytápění budov napojených na dálkové teplo. Cílem je naplnit evropské požadavky bez nepřiměřených nákladů a překážek pro vlastníky i energetiku.

Stáhnout stanovisko

Další aktuality

Stanovisko SEČR k vyhlášce o stanovení seznamu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

SEČR požaduje jasnější vymezení pojmů, doplnění metodických pravidel či podrobnější vyhodnocení dopadů na investiční výstavbu a energetickou infrastrukturu.

Vyjádření ke stavební části projektu nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany

Společné stanovisko Svazu energetiky ČR a Svazu podnikatelů ve stavebnictví k aktuálnímu vývoji stavební části projektu výstavby nových bloků JE Dukovany.

Ceny energií v České republice v první půlce roku 2026: data Eurostatu a analýza ENA - Kopie

Ceny energií představují jeden z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost evropské ekonomiky i životní náklady domácností. Přestože se evropský energetický trh postupně zotavoval z bezprecedentní krize let 2021 až 2023, rok 2026 potvrzuje, že energetické trhy zůstávají nadále citlivé na geopolitické události, regulatorní změny i pokračující transformaci.