Pozice SEČR k Akčnímu plánu elektrifikace a návrhu nařízení o síťových poplatcích

Evropská komise 17. července 2026 zveřejnila Akční plán elektrifikace a návrh změny nařízení 2019/943 o vnitřním trhu s elektřinou a návrh revize systému EU ETS.

Akční plán elektrifikace

Akční plán je reakcí Evropské komise mj. na závislost EU na dovozech fosilních paliv (a související citlivost na geopolitické otřesy). Přitom přibližně 70 % elektřiny pochází z domácích čistých zdrojů energie, proto chce EK elektrifikaci více využívat. Problémem dle EK je, že se elektrifikace v rámci poptávky po energii zastavila na 23 %. Elektrifikace pomůže snížit závislosti a zároveň plnit klimatické cíle. Odvětvími, které je potřeba podpořit v elektrifikaci, jsou zejména průmysl, doprava a budovy.

Proto Komise v rámci balíčku týkajícího se energetické unie po roce 2030 hodlá posoudit indikativní cíl elektrifikace ve výši 46 % do roku 2040. Dosažení cíle by mohlo do roku 2040 snížit náklady EU na dovoz fosilních paliv dle EK o 260 miliard EUR ročně. Elektrifikace přináší hospodářství EU, podnikům a občanům značné výhody, pokud jde o nižší ceny energie a konkurenceschopnost, větší energetickou bezpečnost a odolnost.

Větší elektrifikace má ale některé zásadní překážky. Připojení k síti může trvat roky. Příliš mnoho inovativních technologií nikdy nedosáhne komerčního rozsahu. Společnosti mají příliš malou motivaci k přechodu od fosilních paliv k elektřině. Všechny tyto překážky pokrývá akční plán pro elektrifikaci.

Plán se zaměřuje na snížení cenového rozdílu mezi náklady na elektřinu a fosilní energii (plyn) a na pobídky k zavádění čistších technologií založených na elektřině, jako jsou tepelná čerpadla, elektrická vozidla a baterie, mimo jiné v celé Evropě.

Návrh týkající se účtů za elektřinu v EU umožní členským státům snížit síťové poplatky pro určité skupiny spotřebitelů a daně pro energeticky náročné podniky. Rovněž urychluje zavádění inteligentních měřičů, což spotřebitelům usnadní úspory na účtech za energii. Cílem je rovněž zajistit, aby elektřina nebyla zdaněna více než plyn.

Akční plán rovněž navrhuje řešení ke snížení počátečních nákladů na elektrifikační technologie. Stanoví nástroje jako je využívání systémů sociálního leasingu, finančních nástrojů ETS, včetně Sociálního fondu pro klimatická opatření a Banky pro dekarbonizaci průmyslu, a mechanismu trhu s čistým teplem. Zavádění sítí je řešeno již v rámci European Grids Package. 

Pozice SEČR

Akční plán pro elektrifikace

Svaz energetiky ČR nemůže souhlasit s principem stanovování cílů bez hodnocení dopadů, a to jak dostupnosti technologií, tak dopadů do cen. Nutné je zjistit reálný potenciál na úrovni členských států a pak případně stanovit finální cíl, ne naopak. Tyto předpoklady aktuálně navržené indikativní cíle bohužel nesplňují.

Svaz energetiky ČR (SEČR) dlouhodobě podporuje rozvoj evropského i českého energetického trhu včetně elektrifikace. V době energetických krizí může vyšší elektrifikace zmírnit dopad vysokých cen plynu, jak je vidět např. ve Francii. Zároveň je ale nezbytný princip, podle kterého musí být energie cenově dostupná, bezpečná a udržitelná. Česká energetika stojí před mimořádně náročnou transformací, která bude sama o sobě vyžadovat obrovské investice do zdrojů, sítí, digitalizace, akumulace, flexibility i kvalifikovaných pracovníků. I z těchto důvodů bude velmi obtížné daný cíl naplnit, kdy tady nemusí být zdroje, které by tuto poptávku po elektřině uspokojily.

Vyjadřujeme proto pochybnost, do jaké míry je efektivní stanovovat další cíle, aniž by paralelně nedošlo k celkové revizi již nastavených cílů v oblasti dekarbonizace a OZE. Tříštění do více cílů může mít za následek nákladovou neefektivitu s výsledným negativním dopadem na ceny pro zákazníky. Budoucí právní předpisy by proto měly usilovat o větší jednoduchost, soudržnost a flexibilitu.

SEČR upozorňuje, že za posledních 15 let byl nárůst elektrifikace v EU pouze cca 2 % (zhruba z 21 % v roce 2010 na 23 % v roce 2025), což znamená, že EU chce během příštích 15 let dosáhnout přibližně desetinásobně rychlejšího tempa elektrifikace, než jakého dosáhla za posledních 15 let.

Jakékoliv elektrifikační cíle nesmí zvýšit riziko deindustrializace a narušení konkurenceschopnosti EU (např. v ocelářství, chemickém průmyslu) či riziku úniku uhlíku (carbon leakage) i investic mimo EU. Cíle a nástroje elektrifikace musí respektovat vysoké abatement costs u energeticky náročného průmyslu a zaručit, že výsledkem nebude ztráta těchto průmyslových segmentů.

Návrhy týkající se licencování jaderných reaktorů, respektování výsady členských států určovat si vlastní energetický mix a prodlužování životnosti stávajících reaktorů jsou z našeho pohledu pozitivní a jedná se o posun správným směrem.

Nařízení o síťových poplatcích

Návrh podporujeme z pohledu zvýšení efektivity a omezení spekulativních žádostí o připojení. Návrh správně identifikuje klíčovou roli sítí pro další úspěch transformace energetiky. Zároveň je ale nutné, aby návrh fungoval jako jeden celek s již prezentovaným Grids Package (mj. revize směrnice 944) a nedocházelo k nežádoucím duplicitám nebo překryvům. Jinak řečeno, je nezbytné zvážit, jaká pravidla je na místě zavádět ve formě nařízení a jaká naopak ve formě směrnice. Přílišná unifikace by totiž mohla řadu komplexních procesů spíše zbrzdit než uspíšit.

Mělo by i nadále platit, že naplňování stanovených politik a cílů zůstane především v gesci energetického sektoru a členských států. Posílení mandátu Evropské komise či Agentury ACER nepovažujeme za perspektivní variantu. Nejsme tedy přesvědčeni o tom, že urychlení sledovaných cílů (elektrifikace, zefektivnění využívání sítí atd.) přinese např. přijímání prováděcích aktů Komise v tak specifických oblastech, kterými jsou nyní navrhované okruhy z čl. 61 návrhu. Naopak, je potřeba i nadále dostatečně respektovat princip subsidiarity.

I proto podporujeme, aby se nařízení soustředilo spíše na jasně stanovené základní principy a pravidla a ponechalo i nadále jejich naplňování na jednotlivých státech a energetickém sektoru včetně spolupráce v rámci ENTSO-E a EU DSO.

U tarifů SEČR zásadně nesouhlasí s posilováním role Komise ve vztahu k nastavování zásad cenové regulace, metodik tarifů atp. Přesun těchto rozhodnutí na úroveň prováděcích či delegovaných aktů by mohlo omezovat schopnost členských států reagovat na vlastní specifickou strukturu sítí, zákaznické chování a investiční potřeby. SEČR požaduje, aby harmonizace na úrovni EU byla omezena na základní zásady tarifní regulace. Harmonizace nesmí určovat konkrétní sazby, způsob alokace nákladů mezi jednotlivé kategorie uživatelů ani parametry regulace výnosů.

U smart meterů SEČR požaduje, aby minimální pokrytí smart metery stanovené návrhem nařízení bralo v potaz fyzické limity instalačních kapacit dosažitelných v podmínkách ČR.

Stanovisko SEČR k Akčnímu plánu pro elektrifikaci

Stanovisko SEČR k nařízení o síťových poplatcích